Asfalt odplul po vodě pryč, ta silnice prakticky neexistuje. Šéf ŘSD hodnotí povodňové škody
Povodněmi poškozená komunikace na Jesenicku. Foto: ŘSD
Aktuální mapa neprůjezdných úseků ukazuje, kde je kritická situace.
Aktuální mapa neprůjezdných úseků ukazuje, kde je kritická situace.
Ta první fotografie je ze silnice 1/45 na konci obce Nové Heřminovy na Bruntálsku směrem na Zátor.
Kdo pamatuje co udělala povodeň s asfaltem Strakonické na Zbraslavi se nediví, že asfalt plave.
Předpokládám, že existují nějaké normy ve vztahu k potenciálním riziku povodním nebo se na to určitě bere ohled při projektování a stavbě silnic a železnic. Je to tak? Případně rámcově, jakým způsobem se to řeší?
Dávalo by do budoucna důraz na toto hledisko zvýšit a využít některé zkušenosti z této situace?
Já tedy nejsem stavař, ale na co přesně se ptáte? Povodeň takového rozsahu napáchá škody vždy a na všem. Neexistuje žádná silniční stavba nebo metoda, která by riziko byť sebemenšího poškození zcela vyloučila…Ale možná přijde do diskuse geolog a osvětlí Vám problém trochu lépe.
Ne úplně omezit škody, ale situace, kdy je zaplavena nová dálnice je divně, měla by vydržet podle mého názoru stoletou nebo 200-letou vodu. Nota bene, když je to nějaká páteřní komunikace, která slouží pro IZS a třeba pro evakuaci. Výška mostů s páteřním významem? Komunikace, která vede podle řeky a je primárně ohrožená by mohla být možná „hladká“ aby to po ní klouzalo. Možná naivní…. K brzdění rychlosti ať slouží jiné prvky v krajině. Jde samozřejmě o to aby to byl celkový koncept s krajinou. Nevím, fajn by byla celospolečenská diskuze, ale hlavní je asi ta odborná a hlavně i… Číst vice »
Nejdřív si spočítejte, jakého zlomku dálnic a silnic první třídy se to zatopeni a poškození týká. A možna pak budete mile překvapen, že váš problém žádným problémem není.
Výšku mostů samozřejmě můžete naprojektovat na tisíciletou vodu, ale náklady budou násobně vyšší než pokud by mosty měly odolat „jen“ stoleté vodě. A vyčerpáte tím z rozpočtu spoustu peněz, které pak budou chybět na jiných stavbách.
Co se týká vaší poznámky o odolnosti stoleté vodě, připomínám, že na Opavsku, Ostravsku i Jesenicku byly průtoky vysoko nad stoletou vodou. Zda to byla pětisetletá, anebo tisíciletá, to po analýzách řeknou hydrologové, ale na takovou sílu vody jsou u nás dimenzované snad jen jaderné elektrárny.
Asi tak… to už je levnější nakoupit pro IZS obojživelná vozidla a vrtulníky…
Jaderné elektrárny se v prvé řadě stavějí na kopci.
„Hladká, aby to po ní klouzalo“? To je vtip? Aby to např. klouzalo i autům?
Myšleno z boku – násep – současně koryto potoku, řeky. Ne na vozovce… Na boku náspu je většinou hrbolaté kamení nebo zemina, tráva, to pak voda strhne. Je to blbost, mě jde o ten brainstorming…
Jaké zkušenosti chcete uplatnit? Když se podíváte jak dopadla I/44 v České Vsi a v Bělé (fakt doporučuji, je to masakr), zjistíte, že koryto řeky, které bylo po povodních v roce 1997 vyskládané stokilovými balvany zalitými do betonu, tak na některých místech voda svou silou úplně vybrala a třeba zrovna v té České vsi a v Bělé se prokousala 30 metrů mimo koryto… Skrz beton, násep, asfalt a dalších dvacet metrů zeminy. V Bělé je autobusová zastávka, za níž bylo dětské hřiště a za ním ještě dům… Celkem 35 metrů od zastávky k břehu řeky. Dům teď stojí uprostřed řeky,… Číst vice »
Rozumím chápu. Váš názor má asi nejvíc konkrétnějších příkladů, pokusím se nastínit, jak to myslím. Je to živel, vyšší moc. Boj proti přírodě nelze vyhrát. To že tzv. změníme klima je přinejmenším cesta na dlouhou trať a za cenu, že za to společnost bude ochotná dost obětovat. Zbývá nám nějaká forma adaptace. A tady si myslím, že alespoň přemýšlet o tom, zda by se s tím v rámci našich malých možností nedalo nic dělat, co by alespoň část problému vyřešilo nebo ztlumilo. Myslím, že se alespoň trochu dá něco dělat. Otázka jsou náklady a společenská dohoda, že na co je… Číst vice »
Pardon ještě mi rám vypadlo, že valí např. tunove a těžší balvany nejen např. ty kmen.
A co si myslíte, že tak asi projektanti při projektování silnic dělají? Že vliv okolního prostředí a přírody nezvažují a čekají teprve na Vaši radu?
Ne, nemyslím, právě mě zajímalo jak moc se vliv povodní zohledňuje.
Silniční most v České vsi je novostavba z roku 1998, kdy tehdy vcelku nový silniční most z konce osmdesátých let vzala velká voda.Zajimave je ze nejodolnější na Jesenícku je starý kamenný most přes Bělou nesouci komunikaci na Detrichov a Rejviz postaveny v roce 1905.
Jsou normy na únosnost vozovky a podloži.
Ale abych stavěl silnici co odolá více jak stoleté vodě. To by se muselo položit vozovka 1+1 směr a betonovat 30m doleva a doprava a pak to mít i na pilonech 30m to země.
Teoretický by to šlo použit jen na kritická místa. Ovšem cena…
Furt je lepší jednu cestu uzavřit. A použivat další dvě. Sice v době špiček budou kolony…. furt je schůdnější cesta.
A nebo udělát bytelnější koryto. Pro potůček co má standartně 30 cm hloubku a šířku 50cm, by bylo koryto 7m hloubky a 8m šířky…..
A existuje nějaká kategorizace, která silnice je klíčová (a je stavěna s lepšími parametry a naopak, kterou je možno obětovat a je stavěna s tím, že ji holt voda smete a pak postavíme novou?
Pořad hledám, něco kdy v situaci kdy za sebou jdou 500tisetlté (???) vody za sebou v rozmezí zhruba čtvrtstoletí se na věc začneme systematicky dívat jinak. Inovativně (nemám to slovo moc rád, ale pořád mi sem leze…).
Asi ne, nevím o tom.
To něco jako stavěť sklep a hledát normu jak ten sklep postavit dle typu zatopení. Tohle asi nikdo neuvažuje. Nateče voda, tak se tam mrskne čerpadlo.
Podívejte se, já Vám to ukážu na příkladu ledničky a rakety. Ano, lze ledničku navrhnout a vyrobit tak, že bude mít spolehlivost rakety a nikdy se nepokazí. Pak ale nebude stát 8 tis. Kč, nýbrž 1 mil. a více. Totéž platí pro silnice (jejich cenu stavby) a ochranu proti 500 leté vodě. Takže projektanti vždy zvažují náklady vers. možná rizika. 1 km silnice dle Vašich kriterií by patrně stál několik miliard a stát (tedy my všichni) by to nikdy nezaplatil.
Ano, toto chápu, už jsem to psal, že je to i o nákladech. Otázka je zda se nemění pravděpodobnost povodní a pak se o něco vyšší cena zaplatí. Ne však řádově …
Mě na od začátku zajímá, jak se to téma povodní zohledňuje ve stavu projektování a vše co s tím souvisí.
Pokud Vás opravdu zajímá, jak se zohledňuje vliv povodní na projektování A VŠE, CO S TÍM SOUVISÍ, pak Vám neumím odpovědět. Musel byste ovládat alespoň zaklady stavařiny, některé normy, postupy. Nelze laikovi jednoduše vysvětlit to, co jednoduché neni a k čemu potřebujete mít alespoň minimální znalosti. To píši jako člověk, který pracoval malou část svého života jako projektant i když něčeho jiného, než jsou komunikace.