Do Česka dorazila na testy nová jednotka z největší dánské drážní zakázky
Jednotka IC5 (Alstom Coradia Stream) pro DSB. Foto: VUZ
Zařazení nových jednotek do provozu má zpoždění tři roky.
Zařazení nových jednotek do provozu má zpoždění tři roky.
To je ale pěkný vláček.
Nebo spíš – konečně Coradia která není škaredá.
No to pálení nafty pod trolejemi je tam trochu extrémní, ale zase má to své výhody, že díky spojování/rozpojování jednotek vzniká více přímých spojení
A tak sedli a vymysleli přímý rychlík Praha-Písek-České Budějovice. Aby to v úseku Praha-Beroum nepálilo naftu pod dráty, tak ho poslali přes kopec po Hrbaté. Rychlík sice pojede delší dobu a spálí více nafty, ale nebude to pod dráty.
Receptář nejen na neděli.
Ne, tak to nebylo, Švejci několik let po svém zavedení (2009) jezdili spodem, stejně jako jejich předchůdci Otava a různé posily do Protivína a Volar (jednou při výluce za Berounem jezdil žabotlam jako Švejk na úseku u Prahy). Na hrbatou se přesunuli, nejprve v pracovní dny a pak denně, až když se do hlavní tratě zakously bagry. Teď se mezi Karlštejn a Beroun nevejdou ani osobáky, nahrazují je plzeňské rychlíky, expresy tam mají vatu – vše ostatní (Švejci, Cyklo Brdy, Kokořínský R) musí po hrbaté a to i kdyby byla pod dráty.
Vpohodě. Berte to s nadsázkou, to je jen inspirace, jak to NEdělat. Totiž že je lepší zkousnout diesel pod dráty než přijít o cestující.
Jo taková maličkost že už rychlík Praha písek-české Budějovice převzala Arriva která pojmenování vlaků nepodporuje.
Máte tam pár překlepů.
Budějovický rychlík jede ze Smíchova do Berouna dle jízdního řádu i 33 minut, nejrychlejší Berounka jede 40 minut se dvěma zastávkami, tedy vyjde to naprosto nastejno (některé rychlíky obou verzí to jedou pomaleji).
Kdyby pálil naftu pod dráty, tak zbytečně pojede po přetíženém koridoru a není k tomu naprosto žádný důvod, když může jet na rozdíl od ostatních vlaků po hrbaté.
Pokud na té Hrbaté nezastavuje (pouhé křižování je cestující nanic), tak důvodem jízdy po koridoru je právě ta ušetřená nafta: Vlak dojede ze Smíchova do Berouna s nižší spotřebou.
Ono to tam zatím jinak než pálením nafty pod dráty nejde, tyhle nákupy jsou reakcí na postupující elektrifikaci.
Jak se elektrifikaci důležitých tratí v Dánsku daří? Postupuje svižný tempem, nebo je podobně pomalá jako v ČR?
Po letech teď nějak postupuje. Tradičně byl pod trolejí oddělený kodaňský S-tog, ale jinak skoro nic, první trať do Helsingoru ve 30. letech. Pořádná elektrická vozba začla až na přelomu milénia se zprovozněním koridoru přes mosty přes Velký Belt a Öresund (a třeba první denní EC vlaky do Německa vyjely v elektrické trakci teprve loni). Takový Esbjerg nebo další tratě v širším okolí Kodaně (včetně té VRTky) jsou až z posledních několika let. Teď se dělá na hlavní pevninské trati do Aalborgu, kde to loni aspoň po Aarhus bylo v různém stádiu rozpracovanosti. Až bude pod dráty Aalborg a trať… Číst vice »
Je to pravda, Dánsko dlouho v elektrizaci zaostávalo – zajímává je ta jejich 5 let stará VRTka, kde tu nejrychlejší vrstvu ovšem zajišťuje motorová trakce (jednotky IC3), která ani nevyužije těch 200 km/h. Teď bude konečně pod trolejí Århus, druhé největší město, jehož hlavní nádraží s provozem krátkých motoráků (a malých tramvají) působí uprostřed velkoměsta opravdu jak z jiné doby.