Lidé si stěžují na nedostatek parkovacích míst. Platit za odstavení ale nechtějí, ukázala anketa v Opavě
Parkování na sídlišti Kateřinky v Opavě. Foto: Google Street View
82 % dotazovaných považuje nedostatek míst za problém, koupit si parkovací místo za reálnou cenu chtějí jen 4 %.
Nechápu, jak se stalo, že parkování je esenciálnější životní potřebou než bydlení. Podobně jako jsme se dostali k deregulaci nájemného, tak bychom se měli dostat k jakési tržní ceně za zábor prostoru, kde mohou být další domy (snižující ceny bytů/ nájmy, zabraňující záboru půdy jinde) či stromy (zlepšující vzduch, snižující teplotu)…
Další domy tam být nemohou, protože existují normy na vzdálenosti mezi domy atd.
Stromů je okol paneláků dost už z toho principu, že obvykle na jednu stranu od každého paneláku je silnice, na opačné straně trávník/stromy/keře.
Parkování není základnější životní potřebou než bydlení, protože pokud by ti lidé v těch opavských bytech nebydleli, tak by tam ani nepotřebovali parkovat.
Ty slepé ulice v opavském sídlišti Kateřinky jsou z principu určené coby příjezdové k parkovacím místům; auta tam zaparkovaná ani nebrání průjezdu jiným vozidlům z právě proto, že jde o slepé ulice.
Neřekl bych, že je „stromů dost“. Kdyby nebylo parkovišť, mohou stát i mezi silnicí a domem. Zachytávají škodliviny z aut a v létě se na ochlazování hodí zejména s probíhajícím oteplováním.
Kdyby nebylo parkovišť, nemusela by tam být ani ta slepá silnice; resp. ty stromy by neměly co chytat. Už v tom se obvyklé panelákové sídliště liší od dřívější pouliční výstavby bytových domů. V ulici byla max. alej stromů – a ani to někdy ne. Ve vnitroblocích takových domů bylo ledacos, ale stromy to také být nemusely (ostatně, tam jde o soukromý majetek = motivace jej využít co nejúčelněji). Zato paneláky netvoří žádné ohraničení ulic = i když z jedné strany vůči nim jsou parkovací místa třebas na obě strany od vozovky, tak na opačné straně je povětšinou onen – ale… Číst vice »
Já mám stromy teď přímo za oknem pracovny, bydlím ve zvýšeném přízemí a fakt si nestěžuju, nejlepší výhled, co jsem měl. Světla je díky větším oknům dost. U toho porovnávání s minulostí je třeba vzít v potaz, že měli jiné problémy než my. Nebylo tolik aut = nebyly škodliviny z nich. Nebylo takové teplo v létě. Na ulici se třeba i žilo, lidé chodili, fungovaly stánky, lidé si museli někde nakoupit v pěší vzdálenosti. Všimněte si třeba náměstí, která jsou kompletně vydlážděná bez jediného stromu a v létě se tam dnes nedá fungovat. Takový důkaz, že dřív tepleji opravdu nebylo.… Číst vice »
Já jsem vyrůstal v bytě v 1. patře, kde výhled z mého pokoje byl „do stromu“. Dříve (v době výstavby bytových domů přímo v pouličním prostoru) nebylo tolik aut, ale o to více „čmoudily“ + samozřejmě o to více „čmoudu“ produkovaly – při topení – i ty jednotlivé bytové domy. Mimochodem i v tom se – co do požadavků na parkování – liší paneláková sídliště od ulic se starší výstavbou. Protože v přízemích takových domů jsou různé menší obchody atd., u kterých by také chtěl někdo zaparkovat. Sídliště byla budována coby ryze/převážně obytná a naprostá většina parkovacích míst na nich… Číst vice »
Takoví jsou prostě majitelé aut. Všude překážejí, parkují si kde chtějí, nemají pevnou vůli dodržovat nějaké předpisy, chtěli by všechno zadarmo, prostě takové roztahovačné kobylky. Tudíž mi není jasné proč nepostupují logicky. Když chci koně tak musím mít i na seno a stáj. Pokud nemám stáj nemůžu si logicky koně koupit. Někteří lidé ale tímto způsobem nepřemýšlí.
Chtělo by to naopak ten prostor pro ně trochu ubrat ,protože kam člověk šlápne tam je nějaké auto. Západoevropská města jdou cestou podpory veřejné dopravy a omezování automobilismu, nikoli však úplného zákazu, což je zase logické.
Pokud by ale měli lidé o to víc využívat veřejnou dopravu např. pro běžné cesty po městě, přesto by měli přinejmenším jedno auto (v přepočtu na domácnost) k dispozici, tak paradoxně o to delší dobu v rámci dne by to auto bylo zaparkované na tom sídlišti.
Prostoru na panelákových sídlištích pro zeleň, lavičky atd. je obecně i tak dost, mj. obvykle „na opačnou stranu od paneláků než je ulice“.
No tak zas ti zlí automobilisté plní prostřednictvím daní za benzín SFDI no a z něho se přeci financují i hračky pro nás, pro šoutouše.
Máte ke svému tvrzení nějakou kvalitní studii, kterou byste ho mohl dokázat? Pídím se po ní už mnoho let a nikdy nikdo nedokázal dodat cokoliv průkazného, co bych nedokázal z hlavy rozcupovat na cucky.
No třeba tady, sekce příjmy a výdaje, možná jsou údaje nepřesné, nebo něco špatně chápu, rád se nechám poučit. Externality?
No tak v SFDI nejsou zdaleka všechny silnice. Navíc to končí rokem 2018. Pak jsme snížili spotřební daň, silniční daň – citace z letoška: „Příjem z majetkové a silniční daně se sníží z loňských 5,4 miliardy na miliardu.“ zatímco ceny výstavby prudce rostou.
A přesně proto SFDI vydává dluhopisy. Snížíme daně, vydáme dluhopisy = ODS.
Fajn. Co ta výdajová stránka ‚železnice‘, kterou naopak nějak nevidím nikde v příjmech?
Ta je třeba v tom, že se nemusí veškerý náklad dopravovat po silnicích a není nutno stavět dálnice ještě širší.
Jak souvisí přeprava nákladů s tím, že z jedné nádrže osobního auta jde nějakých 600 do SFDI a z této částky jde polovina do jiné než silniční infrastruktury?
Protože ta jiná infrastruktura je ekologičtější. Spotřební daň není primárně na to, aby se z ní stavěly silnice, stejně jako se nestaví fabriky na cigarety ze spotřební daně.
A proto už SFDI vydává dluhopisy. Ten výnos ze spotřební daně je čím dál nižší, jak píšu dole. Už to nestačí ani na ty silnice.
SFDI ale financuje i železnice, u kterých to v poměru výběru z poplatků (spotřební daň z PHM spotřebovaných na železnici + poplatky za užití dopravní cesty) vůči nákladům na údržbu a investice je nepříznivější než u silnic.
To je zajímavé. Kdykoliv do těch západoevropských měst jedu autem, nemám až na výjimky problém ani s dopravou ani s parkováním, které je navíc často levnější než třeba v Praze. Naopak když jedu do Prahy, tak mívám velké problémy s dopravou i s parkováním dost často. Naposledy jsem hodinu a čtvrt stál na Jižní spojce, přestože jsem do centra vůbec autem nepotřeboval a nechtěl. Ovšem objet ji není kudy, ani jeden okruh stále nestojí. Takže pokud takhle vypadá podpora automobilismu, tak to opravdu raději to západní “omezování”.
Jižní spojka je ten vnitřní okruh, jen tak mimochodem, to není centrum.
a na jižní straně města je i ten vnější okruh, od západu (D5) až na jihovýchod – D1.
Vnitřní okruh stojí asi ze 3/4, od Tróje přes Blanku, Smíchov, Barrandovský most a Jižní spojku. Takže jste nám krásně ukázal, že okruhy opravdu dopravu nevyřeší.
Na jižní straně města kousek stojí, ten se mě ale netýkal. V předmětném úseku je jen ta Štěrboholská a Jižní spojka a ty opravdu nemohou nahradit neexistující 511. Takže jste něco ukázal jedině vy a to demagogii.
Akorát vy jste stál přímo na tom neexistujícím vnitřním okruhu.
A ten v tom místě dnes slouží jak svému plánovanému účelu, tak navíc tranzitu, který by tam jinak vůbec nejel. Proto také “funguje” popsaným způsobem.
Jenže ten tranzit, který by odvedl vnější okruh, je tam pouze od D1 ke Štěrboholské spojce a dál. Nepíšete, odkud jste na Jižní spojce jel, tedy stál. Pokud už od Vltavy k D1, tak tam vnější okruh opravdu nepomůže, protože tam na jihu už stojí.
Jel jsem v podstatě z D11 na Strakonickou, takže v případě existující 511 bych vůbec do Prahy nezajížděl. Takže okruh by rozhodně pomohl.
Nad rámec již zmíněného bych dodal, že eventuální přístup „chceš-li bydlet na sídlišti v paneláku, počítej s tím, že spíš bys neměl mít auto“ může vést ke změnám v podobě struktury obyvatelstva na takových sídlištích – na vrub rodin s dětmi a ve prospěch zejména důchodců a také sociálně slabých lidí – tedy těch, kteří se bez auta obejdou nejspíše.
Ostatně, v přinejmenším části měst už k tomuto jevu na sídlištích dochází (i když možná zatím z jiných příčin než parkování aut).
Nestrašte prosím svými nepodloženými domněnkami.
Vlastnit „3 vraky“ je typickou doménou právě těch sociálně slabších. Naopak mnoho mladších ekonomicky aktivních rodin preferujících městský život si vystačí s max. jedním autem a mezi jejich priority nepatří obří parkoviště pod oknem.
Z čeho ti sociálně slabší utáhnou platbu povinného ručení?
Jak vysvětlíte, že v novostavbách bytových domů ve středně velkých městech není problém zaplnit tamní (správně vyžadované již při výstavbě) suterénní/vnitroblokové garáže i dvěma auty na bytovou jednotku, přičemž do takových novostaveb se stěhují zejména právě mladé rodiny?
Součástí městského života je mj. cesta autem do obchodního centra. Součástí rodinného života, kde žena má často odlišnou (někdy zkrácenou) pracovní dobu než muž, bývá potřeba vlastnit dvě auta pro uspokojení potřeb obou dospělých členů rodiny.
Tahle diskuze nikam nevede. Pouze vytváříte nové a nové nepodložené teze.
Předpokládám, že vy sám umíte své tvrzení o „třech vracích na rodinu“ o sociálně slabých a „jediném auto na rodinu“ u „rodin preferujících bydlení ve městě typu Opavy“ doložit.
… a navíc reagujete na něco jiného než co jsem psal já. Mnou psaný komentář reagoval na názory typu „při bydlení ve městě na sídlišti mějte 0 aut“. Vy sám připouštíte stav s 1 autem „na byt“, což je stav jiný než jaký jsem výše komentoval.
„Součástí městského života je mj. cesta autem do obchodního centra“. Tohle právě nemá s městským životem nic společného. To je život v sídelní kaši na periferii, kde se kvůli nízké hustotě neuživí normální obchody ani MHD a všude je třeba jezdit autem. Je to drahé, špinavé, neestetické, neefektivní a platíme to všichni.
Právě že ty nové domy mající parkovací stání v suterénu- k bytu jsou jen pro jedno auto/byt, nikoliv pro tři vraky!
Plus obecně – jak byste tedy vysvětlil nedostatek parkovacích míst (tedy… převis poptávky nad nabídkou) na tomto opavském sídlišti dle vaší teze?
Že ten nedostatek panuje navzdory „jednomu autu na byt“?
Nebo že už nyní tam žije nemalý počet sociálně slabých, kteří mají „tři auta na byt“?
Nedostatek nastane vždy, když je něčeho omezené množství a je to zadarmo. Ať už to je parkovací místo, pivo zdarma, byty s regulovaným nájemným. I třeba u pitné vody, když je nízká cena, vznikne nedostatek, když s ní lidi díky nízké ceně začnou masivně plnit bazény.
Nemusí tomu tak být. U mnoha obchodních center je počet parkovacích míst natolik vysoký, že ačkoliv jsou (pro návštěvníky centra) zdarma, tak k jejich nedostatku nedochází.
Nicméně tím se oba odchylujeme od mojí původní otázky. Jestliže těm městským rodinám stačí – dle teze předřečníka – 1 auto, tak to druhé si přece kupovat nebudou, i když by pro ně měli „parkování zdarma“ (ve skutečnosti se značnou nejistotou volného místa k zaparkování u domu, což už samo o sobě může být motivací si takové auto nekupovat).
ad 1 – v centrech měst a na sídlištích nebývá ani u těch obchodních center dost vysoký, a zpravidla bývá parkování zdarma jen na 2 hodiny. Kdyby bylo parkování na sídlištích zdarma jen na dvě hodiny, také žádný problém najít místo nebude. A z průměrné útraty zákazníka se jim nějakých 50 Kč/hod na pokrytí hodnoty pozemku a výstavby parkoviště vrátí. Teď najít podobný model u toho bydlení. ad 2 – co komu stačí a nestačí bývá obvykle subjektivní hodnocení měnící se podle toho, kolik to stojí. Toho, co je „zdarma“ mají vždy lidé tendenci „potřebovat“ více. A to zvýšení nejistoty… Číst vice »
Ty 2 hodiny jsou odpovídající dobou pro obejití obchodů v obchodním centru. Prostě v tom smyslu, že „déle se (obvykle) nenakupuje“. Naopak u parkování obvykle ve stylu „od odpoledne/podvečera do rána“ to samozřejmě na 2 hodiny vyjít nemůže. Konkrétnímu městu platí jeho obyvatelé také „útraty“ (rozpočtové určení daní). I z toho považuji za logické, aby parkovací místa na sídlištích byla v dostatečném počtu; v případě zpoplatnění aby šlo o částku přiměřenou přinejmenším pro ty, kteří splní určité podmínky (např. trvalé bydliště tam, kde reálně bydlí a kde požadují parkovací prostor; vlastník/držitel auta shodný s žadatelem). Nicméně „potřeba“ toho 2. auta… Číst vice »
Ano, a v průběhu dne se na tom jednom místě u obchoďáku vystřídá třeba 10-15 aut, a obchoďák má z jednoho místa řekněme třžby 15000, z toho marži třeba 5000, a po odečtení variabilních nákladů na ty zákazníky třeba 1000 Kč, bez parkoviště by mu přišlo míň lidí s menšími nákupy (když by šli pěšky/MHD, nechodili by za město a brali by si tašky, které by unesli), takže by měl třeba 200Kč. Takže mu to jedno místo vydělalo 800Kč za den. Tuhle ekonomiku mít parkoviště na sídlišti bude, až se vydělávající lidé kvůli nedostatku parkování budou masivně stěhovat do jiných… Číst vice »
Nechte těch kydů a smiřte se s tím, že parkování na obecním pozemku/ komunikaci není základní lidské právo! Čím dříve to lidé jako vy pochopí, tím dříve nastane rovnováha mezi počtem aut a parkovacích míst. A pokud města parkovací místa zpoplatní, tím jim to dojde rychleji! Já u svého baráku také musel na své náklady a na svém pozemku tedy mnou zaplaceném, vybudovat garáž a parkovací stání!
No musela by tam být současně dobrá MHD a to nejen narvaný autobus s dlouhými intervaly, který jede ve stejné zácpě jako ta auta. Pak s tím nikdo nejezdí a samozřejmě lidé ani netlačí na obec, aby se MHD nějak zlepšila, stálo by to totiž peníze. Na sídlištích se pořád parkuje celkem dobře ve srovnání s jinými lokalitami, tenhle proces je (aspoň v Praze) znát spíše ve vnitřním městě, kde skutečně hodně lidí auto nemá. Byl tu článek k Horní ulici na Praze 4, kde udělali to parkování na chodníku a tam je parkovacích oprávnění necelá polovina počtu domácností, což… Číst vice »
Je nějaká studie, jakou strukturu má těch hodně lidí, co auto nemá? Fakt by mě to zajímalo, jestli je mezi nimi aspoň pár rodin z dětmi, nebo jsou to spíš singles a batikovaní alternativci.
PS: Jsem šotouš, mám ženu, dvě dospělé děti, bydlíme ve městě v bytě a máme dvě auta, na jednom namotáme 40 tis./rok, na druhém asi polovinu.
My jsme jako malé děti vyrostly ve městě zcela bez auta a v pohodě. Pravda, tehdy bylo ve městě asi více klasických obchodů (potraviny, drogerie ap.), ale stejně. Plánovat (nejen) města pro dvě auta do rodiny je cesta do pekel.
Hodně věcí bylo jinak. Taky jsem vyrostl v rodině bez auta, taky jsem lítal na kole bez helmy po sídlišti. Ale třeba jsem nezažil ani jednoho dědečka. Moji synové mají prarodiče komplet. A zrovna péči o stárnoucí rodiče si bez auta dovedu představit těžko.
Nevím, no. Dědečka jednoho jsem stihnul a nosil jsem mu pak i uhlí ze sklepa, protože jsem měl školu blízko. Jezdil jsem za ním na kole. Táta ho taky navštěvoval, jak to šlo. Šlo to i bez auta. Nemyslím, že by umřel na nedostatek péče.
Já to blízko neměl. Teda ne, že by se z Pardubic na Šumavu nedalo dojet na kole, jak píšete, ale jako dítě bych to asi šlapat nechtěl. No my stejně jezdili akorát na hrob, autobusem. Jo a teď z Brna do Pardubic byste mě poslal na kole, autobusem přes Blansko, nebo vlakem přes Kolín?
Jinak jádrem mého sdělení mělo být, že se prostě dožíváme vyššího věku, a tak se o své rodiče budeme starat déle.
Studie asi nejsou. Taky mne to překvapuje. Taky to může být tím, že tam bydlí lidé v nájmu, kteří nemají trvalé bydliště a o oprávnění pak ani nežádají a parkují bůhvíjak nebo skutečně jsou zatím bez rodiny a bez auta. A taky prázdné byty. My třeba měli na P4 souseda, který se objevil v bytě jednou za rok. Ale znám i senior programátora se dvěma dětmi kolem 12 let, bez auta. Na výlety jezdí, občas prý použijí nazpátek taxík. Taky mají díky tomu víc na dovolené. My máme jedno malé, taky zatím bez. Kdyby žena chtěla, tak ho asi koupím,… Číst vice »
Narvaný autobus, kterým nikdo nejezdí. To je skutečně protimluv.
No, myslím téměř nikdo z dospělých, tedy voličů. Když je spojů málo, tak se i tak naplní mládeží a těmi, kdo auto z nejrůznějších důvodů nechtějí použít, jinou možnost nemají. Ale ty produktivní to odrazuje.
To je dobrý a důležitý point!
Chci cervene Ferrari a stometrovy byt v Parizske ulici. Peníze na to nemam. Pravidelne si stezuji a město nic nedela. Co si mam počnout?
Nic. Máte možnost si najít bydlení jinde.
Ale pozor – pokud byste chtěl byt na nějakém běžném pražském sídlišti, také budete mít problém se zaparkováním byť „jednoho auta na byt“.
Jak kde. Když vám nevadí se občas projít, tak to jde i tady. Vídám důchodce, jak jdou do auta pár metrů od domu.
Když chci auto, tak si hledám bydlení s garáží, ne? Míníte, že v Praze se vůbec nedají sehnat byty s garáží? Můžete mi napsat kde v Praze není možné v docházkové vzdálenosti (norma pro veřejnou dopravu 1km) sehnat parkovací místo (a raději to rovnou zkontrolujte na sreality nebo bezrealitky). Když někdo takto lká, tak pokaždý najdu garáž k pronájmu.
Naprostá většina paneláků skutečně je „bydlením bez garáže“. Resp. počet eventuálních nedalekých, samostatně stojících (resp. ne s bytovou jednotkou spjatých) garáží je značně nižší než počet bytových jednotek vůči nim blízkým, resp. potenciálních aut do nich zaparkovatelných.
Mluvíte o bydlení na sídlišti a tam jsou často i novější domy, kde je garáž v domě. Často postavené v mezerách, kde mělo stát původně dle představ plánovačů něco jiného :).
Kolonii dnešních nových bytových domů bych taky nazval sídlištěm… tedy nevím, jestli je nějaké jiné pojmenování. Možná „betonová džungle, kde jsou jen auta, protože se parkuje v přízemí i venku na ulici“.
Ono je to dáno tím,že opavské sídliště Kateřinky,kde dělali anketu mají mnoho slepých a taky úzkých cest.Neni tam tolik parkovacích míst jako bytu.Pred 45lety s tím nikdo nepočítal,že se lidem zvedne životní úroveň tak ,že bude i víc aut v rodině.
Katerinky jsou z 80. let
A když jsem se díval na mapě, tak je to ještě jedno z těch českých sídlišť, kde je parkovacího místa víc. Ale víme o čem se bavíme. Je to krásná filozofická otázka, kterou 99 % zdejších diskuteru nepojme, neboť ne všude jsou bývalí zaměstnanci ČD v důchodu, co byt 3+1 a k tomu vlastní garáž dostali za 15 000,- Kčs a členství ve straně (ajajaj, tnul jsem do živého :-D)
to končila vystavba
Vystavba Katerinek nemohla „končit“ v 80. letech, kdyz cela cast na západ od Ratiborske je postavena z panelaku typu P1.11, ktery byl poprve postaven v roce 1980 v Olomouci. Je to tedy typicky osmdesatkove sidliste.
Já dostal být u Elimu koncem roku 1988. A bydlím tam
Jen doplňuji, že vyšší životní úroveň automaticky neznamená, resp. nemusí znamenat vyšší počet aut v rodině.
No z těch cifer se mi dobře protočily panenky a upřímně,reagoval bych stejně jako ti respondenti.
Když nemám na koupi parkovacího místa, tak si prostě nekupuji ani auto! Stejně tak si auto nekupuji, když nemám na benzín nebo povinné ručení.
Nepřipadá mi správné parkovat na ulici zadarmo a zabírat veřejný prostor, kde by jinak mohla být zeleň a stromy.
A když nemám na MHD (resp. jízdné odpovídající nákladům bych nedal), tak za samozřejmé považuji, že 3/4 jízdného (dotace) mi z daní zaplatí i ti, co MHD nevyužívají (ti lumpové v autech)…
Tam kde je MHD opravdu velmi podporována (v absolutních cislech, nemyslim tím Německý Brod) jako je Praha, tam většinu přepravených lidi tvoří ti v MHD. Takže spíš oni autíčkarum (mnohdy neprazskym) dotuji jejich každodenní dojíždění a popojizdeni.
Nebo si snad umíte představit ty lidi z nacpaneho metra a salin v už tak nacpanych ulicích v autech?
Takže…přinejmenším manipulujete nebo primo drze lzete.
A tam, kde „velmi podporována není“ (např. jen takovými intervaly, že by se do ní ani všichni potenciální zájemci nevešli)?
Tak když se chceme bavit napr o okresních městech kde je MHD příšerná, tak je třeba se podívat i na to kolik za ní město dává. Obvykle je vhodná tak pro duchodce co nikam samj nedojdou nebo děcka z místních části do skoly. A tam právě je obvykle zbytečně meditovat o nákladech na MHD, protože jsou limitne nizke
Cirka 35% magistrátních peněz na dopravu v Praze jde do infrastruktury pro auta, zatímco počet lidí, kteří se po Praze pohybují autem se pohybuje okolo 23%.
V Praze možná ano (ještě že tak).
V Opavě těch 23 % platí možná pro tu MHD, tzn. opačný gard.
Parkovací věž nemá v Česku smysl jinde než u Václaváku.
Kdo na to potřebuje anketu, je zcela jasně odtržen od reality života běžných občanů Česka, a v politice namá co dělat.
Ok, tak když nemá být parkovací věž a nejsou ochotni platit za parkovani, ať nemají auto
Skutečně zaplatit půl milionu za místo v parkovací věži, která se do dvaceti let rozbije, a bude vyžadovat drahé opravy, je reálně schopen v Opavě jen idiot, co vyhrál miliony v loterii.
Nějakých 2100 za měsíc, no. Pokud nemám chybu ve výpočtu. Halt, když se chtějí všichni vejít i s auty…
Stavebně vzato by ta budova měla vydržet více než 20 let. I když by mezitím musela proběhnout rekonstrukce.
Ale „děleno dvaceti“ platí jen pro ty, kteří tam chtějí těch 20 let bydlet.
Kdo by tam chtěl bydlet kratší dobu, musel by pak řešit přeprodej parkovacího místa s nejistým výsledkem.
A vite kolik stojí auto a jak brzy se rozbije? Taky se z tohoto pohledu nevyplatí kupovat. Dtto reko koupelny. Žena bude chtít za 20 let novou
Anketa ukazuje jen dlouho známou pravdu, že největší nedostatek je parkovacích míst zadarmo. Čím vyšší je cena, tím je nedostatek menší.
Stavebních parcel zadarmo je obecně také velký nedostatek, ale jsou obce, kde i parcely zadarmo zbývají neobsazené.
Parkovací místa mají obce svým občanům poskytovat zdarma podobně jako školy nebo dětská hřiště. Dnes je vlastnictví auta úplně normální a běžná věc, stejně jako mít třeba dítě, a obec k tomu má poskytnout servis. Výběr z daní mají díky rozpočtovému určení slušný. To by se také mohli ozvat bezdětní, že jim vadí, že obec z jejich daní postavila pod jejich okny dětské hřiště, které oni nevyužívají a ještě tam mají „externality“ v podobě řevu. Baví mě ještě ti, co o parkování zdarma „vtipně“ píšou, že je to levicové a socialistické. Naopak, pravicové jsou nízké daně a poplatky, levicové a… Číst vice »
Socialistické to je do míry definice toho pojmu – „společné/veřejné“, nesoukromé.
Za špinavost/pomalost/přeplněnost/nekomfortnost té které MHD je ale odpovědný objednatel, tzn. každé jednotlivé město.
S opavskou MHD nemám zkušenosti, nicméně pro město její velikosti je pro mě zarážející nástup výhradně předními dveřmi a s tím spjaté prodloužené pobyty na zastávkách (a tím prodlouženější, čím více lidí by té MHD mělo využívat).
Děčín ještě o málo menší a také se nastupuje jen předními dveřmi.
Což je taky špatně.
(Totéž všechna obdobně velká, ale i o něco menší, města.)
Já bych ještě prosil, aby obce poskytovaly zdarma také benzín podobně jako školy a hřiště.
A 12 proude silnice, ale nikomu podrobný a nikomu to nesmí zabrat ani zahradu, natož vést ke zboreni domu
Vzdělání bývá zadarmo mimo jiné kvůli pozitivním externalitam pro společnost. Zda nějaký tydyt v Katerinkach má či nemá kde parkovat obvykle nemá pozitivní externalitu (vyjma toho že např neblokuje průjezd a nestojí na travniku), protože v Katerinkach je doprava zajištěna jinak zcela uspokojivě. Právě tou obci.
A zkusme to naopak. Je přirozené jist chléb. Proto by obec měla zajišťovat zdarma chléb. OH wait…to ne, to je komunismus
Ale těch „tydýtů“ tam je – dle onoho průzkumu – nemalý počet.
Pobrala by MHD i ten počet lidí, který by se do ní měl z aut přesunout?
A co cesty mimo město – tedy tam, kde je spojení veřejnou dopravou objektivně špatné?
Kdyby se chtělo, tak to MHD pobere, samozřejmě ne hned. V 80. letech to taky šlo, to nebylo aut tolik. Ano, jezdily narvané busy, sám si z dětství pamatuju autobus s přívěsem, ale prostě to jde, když se chce.
Jenže na tu MHD lidé netlačí. Radnice je pak spokojená, protože může snížit četnost spojů, tím ušetřit, dát jízdné zdarma pro důchodce, kteří si za jedny volby už nevzpomenou, kdo jim to dal, ale budou to brát jako samozřejmost a nezvolí toho, kdo by to chtěl sebrat.
I spojení mimo město pro více lidí by se zajišťovalo pravděpodobně s menšími měrnými náklady. Namísto ořezávání a rušení by mohly být využitější i vlaky (ano, třeba i obnovená trať do Horního Benešova zaplacená z peněz určených na sanaci důlních škod, za něž ovšem raději postaví další silnici, která s doly vůbec nesouvisí).
Dá se najít i příklad jiné tratě: Opava – Krnov zrychleno v úseku Skrochovice – Krnov až na 120 km/h; nadále neatraktivní koncept s dlouhým prostojem rychlíku v Krnově (čímž se stírá efekt zrychlení); na Os vlacích nadále vozy řady 810 s max. rychlostí 80 km/h, tzn. neschopné dosáhnout traťové rychlosti.
… (doplnění) a rychlíky (coby jediná vrstva schopná jakž takž konkurovat cestovní rychlostí autu) nadále jen ve 2h taktu namísto taktu hodinového, což by měl být naprostý základ, má-li být vlak plnohodnotnou alternativou vůči autu, se kterým lze odkudkoliv vyjet prakticky kdykoliv.
„pravicové jsou nízké daně a poplatky, “ a „Parkovací místa mají obce svým občanům poskytovat zdarma“
tak trochu to jde proti sobě, ale tím se nenechte rušit, dělat dluhy je také pravicové, jak poslední dva roky vidíme.
Pravicové jsou nízké daně a povinně placené poplatky, protože příslušné služby nezajišťuje stát, ale každý si platí výhradně služby, které využívá, a to na volném trhu, a na tom volném trhu je obvykle zdarma nemá.
Parkování „zdarma“ je stejně „pravicové“ jako oběd zdarma, pivo zdarma, dovolená zdarma, bydlení zdarma, atd.
Zajímavá úvaha. Platím daně, chci dotované bydlení. Myslím, že přiměřená částka za stometrový byt je, řekněme, pět tisíc měsíčně. Platím daně, chci dotovanou elektřinu a teplo.
Jen tak na okraj, zkoušel jste si spočítat, ten „slušný“ příjem na jednoho obyvatele? Asi ne. U Opavy to je 24 tisíc ročně. To opravdu nestačí na to, abyste mohl k autu za 50 až 100 tisíc mohl dostat dárek za půl milionu.
Vox populi, vox Dei.
Vox populi, vox ox.
Ale no tak, nebuďte na sebe tak přísný! 😉 Mimochodem – kdo je ten moudřejší, než lid? Jak se to pozná? Kdo to stanoví a jak se to měří? 😉
Verte mi, že v podstate s vami súhlasím 😉 Je to viac myslené humorne
jasně , koupim si smradlavy spinavy hlucny auto a vsichni mi museji uhnout z cesty , kdyz je dopravni reseni ktere se mi nelibi tak stačí ječet a na úkor místních se upraví, vsude musi byt parkovani zdarma , ja mohu obtezovat hlukem , ohrozovat koho chci , parkovat na chodniku , na trave , . typicke uvazovani majitele auta . metr čtvereční v malem meste stojí 2000kč . auto zabírá 10metrů. zaplať násobek za zábor a parkuj si.
O smradlavosti a hlučnosti auta to není. I tiché a voňavé auto má parkovací požadavek úplně stejný (resp. v případě elektroauta dokonce vyšší – co do přítomnosti nabíječky).
elektromobily jsou hlavně záchrana autoprůmyslu.
A konzumního stylu obecně. Bohužel.
Všude v republice jsou lidé zvyklí za parkování platit. Kupují si garážová stání nebo parkovací místa, případně platí městu parkovací poplatky. V Sudetech je to asi jinak.
Bohuzel nejsou zvykli, zdaleka ne vsude.
Sudetech většina vozovýho parku nemá hodnotu těch 500-600k, větší část ani těch snížených 100-200k.
Řešením jsou majetkový dane. Pak větsina z těch 6.5mio vlastniků aut zjistí, že třeba jim stačí jen jedno auto a nebo jen něco sdíleného.
Jinými slovy nabízíte jako řešení zchudnutí.
Evidentně spousta majitelů aut má něco, co mohou provozovat, jen když se jim ostatní na to složí. Majetek by přece měl vést k zodpovědnosti a uváženlivosti, kdy pokud na něco nemám, tak si to nepořizuji. Pokud by měli za parkování platit, tak si sami rozmyslí, zda bude ty 2-3 vraky vlastnit nebo se spokojí jen s jedním pořádnějším autem. Znám několik lidí, kteří mají x vraků, auta s hodnotou 20 tisíc. Pohled na ta auta není krásný a jejich provoz je ještě horší, tak proč to tolerovat? Nějaká redukce by neuškodila, svět není tak velký, aby všech 8 miliard lidí… Číst vice »
Trochu mi pripominate pana Filipa Cerneho, ktery svym zapiskem na tema, ze Cesi ziji ve velkych soukrome vlastnenych nezateplenych domech, ktere odmitaji prodat. Ba dokonce, ze tretina duchodcu zije sama a patri jim celej barak, kde ziji, a odmitaji jit do mensiho (no kdo by to byl cekal?) a naznacuje, ze je tomu tak spatne… Zkuste zajit v Sudetech do hospody a rict lidem, ze vy vsichni, co jezdite starym autem nebo jich nedejboze mate vice, byste se jich meli vzdat a prejit nejlip na sdilene „elektroauto-as-a-service“ za pouhych 8kKc/mesic, nebo jeste lepe, starej barak i stara auta prodat a… Číst vice »
Nikdo nikoho nebude nutit vzdat se auta. Klidne si ty 3 vraky muze kazdy nechat. Ale zaplati si parking pro 3 auta, pokud bude chtit stat pred panelakem. A emisni nalepku, pokud bude chtit vjet do mesta a smrdet (externalita). Proste vlastnictvi auta uz nebude statem dotovana socialni sluzba. Resp. nebude neomezena.
Zrovna z toho reálného provozování (O. K., nikoliv pokud to auto stojí) auta dostává stát docela dost peněz – ze spotřební daně z PHM.
Tzn. o „státem dotované sociální službě“ nemůže být řeč. Peníze z provozování auta naopak jdou opačným směrem.
(Čímž neříkám, že je správně zrovna to, když někdo chce mít tři auta a všechna zaparkovaná na veřejné ulici.)
„docela dost“ = 70 miliard na příští rok a v tom je nákladní doprava (SD platí všichni v cenách), vlaky, autobusy a paliva na jiné účely. V celkovém kontextu státního rozpočtu stále směšnější částka. SD buď stagnuje nebo se ještě snižuje jako letos.
Neřešte kontext státního rozpočtu, ale kontext výdajů na silniční infrastrukturu.
Daň ze spotřeby škodlivin má snad primárně sanovat důsledky těch škodlivin, ne podněcovat podporu další spotřeby. Od toho by bylo spíše mýto.
Ty jsou vyšší.
O. K., tzn. dá se připustit, že výstavba parkovacího domu na takovém sídlišti by měla být placena v příslušném poměru z veřejných peněz („nevratně“) vůči příslušnému poměru „vratně“ z pronájmu/prodeje jednotlivých parkovacích míst.
Nicméně považuji za nevhodné, aby takové parkovací domy (zdůrazňuji, že mám na mysli starší zástavbu budovanou v době, kdy aut bylo daleko méně) musely být z poplatků za užívání nutně „zaplaceny zcela“ (což by většina občanů zaplatit odmítala, viz i ta anketa).
Průměrný motorista odvede státu asi 1000 Kč měsíčně. Pro kontext: průměrný zaměstnanec, bez ohledu na to čím se dopravuje, odvede státu 24 000 měsíčně.
Tisícovka měsíčně je dost málo na to, aby motorista k autu za padesát tisíc dostal parkovací místo za půl milionu.
Těch 24 tis. ale jsou zdaleka nejen daně, ale i zdravotní a sociální pojištění.
Pokud by šlo o pozemní parkovací místo a ne o součást garáže, tak jeho „výrobní cena“ bude mnohem nižší než půl milionu. (přičemž dodávám, že se zpoplatněním v podobě „modré zóny“ + za stanovených podmínek souhlasím, ale v přiměřené míře – ne „za půl milionu“).
Zdroj těch “asi 1000 Kč měsíčně”? Tolik totiž odvedu jen na spotřební dani a DPH z benzínu, přitom nájezd mám zhruba okolo poloviny udávaného průměru.
No a co jiného chcete přičítat? Dokonce bych nepočítal ani tu DPH, tu platím taky, protože mi zbydou peníze na jiné věci, když nemusím platit benzín.
Nakonec je legrační, že ta chudá rodinka z vlhkého venkovského baráku s dvěma prachstarými Feliciemi žije ekologičtěji a ve větším souladu s přírodou, než mlamoj (mladý moderní jinoch, pokud neznáte) s elektrokolem a sdíleným autem, který v korporátu třídí elektronické spisy a zmateně hrká po světě nízkonákladovkami. A vlaky. 🙂
Krom toho že se vymezuje proti vlastnímu konstruktu, tak dále konstruujete další nesmysly.
Cela debata je o tom, že lidi prostě musí upravit své naroky svým možnostem.
Prostě když nemám kde parkovat s nemám na parkování, nemůžu mít auto. Obdobně nemam koně, když nemám stáj a na oves. Dtto nebydlím v nezateplene obrovske ratejne vytápěné přímotopy sám…když ziju z jednoho nízkého duchodu.
Lidi, co tohle neumí pochopit, mi není ani trochu líto.
Taky bych chtěl zamek. Jen vím, že bych neměl na údržbu a energie. Jakkoliv na koupi nějakého malého možná ano.
Uvedl byste také, že když nemáte na zaplacení každodenní zábavy pro děti, tak nebudete požadovat, aby z městkých peněz byla placena výstavba a údržba dětských hřišť?
To se nějak obecně požaduje, nebo je to spíše vůle města? Děti se dají vzít ven i bez hřiště, doma se mohou zabavit též bez drahé techniky.
Jestli se to nepožaduje, tak tím hůř – město staví dětská hřiště bez požadavku občanů.
A aniž by byli ochotni za využívání takového hřiště zaplatit (srov. s – do přiměřené ceny oprávněným – požadavkem platby za parkování na veřejné ulici před panelákem).
Moje dite jednou bude platit Vas duchod. Vase auto nici duchod platit nebude.
Provoz mého auta (mimochodem aktivním řidičem jsem se stal – a to docela vynuceně okolnostmi – až v mých téměř 35 letech) znamená platby mj. na spotřební dani.
Vaše dítě bude plátcem sociálního pojištění bez ohledu na to, jestli bude mít „za barákem“ bezplatně dostupné hřiště/prolézačky apod. či nikoliv.
Zkuste se zamyslet nad rozdílem parkoviště a hřiště – např. mírou záboru, dobou užívání den/noc, roční období.
Jestli je hřiště od podzimu do začátku jara nevyužívané, pak je to o to více neefektivní.
Doba využívání nehraje roli, jestli na hřišti odpoledne/navečer/o víkendech či auto na parkovišti od podvečera do rána.
Pokud jde o hřiště, kde se dá např. hrát fotbálek atd. (takové jsem za „rodným“ panelákem měl), pak prostor spotřebovaný jedním hráčem je možná i větší než prostor zabraný – na opačné straně od paneláku, tzn. vzájemně v souladu – zaparkovaným autem).
A jaké velké problémy obcím ta dětská hřiště způsobují, že je stavíte na roveň stále rozlehlejších parkovišť automobilů, které jsou přemnoženy tak, že je už často není kde zaparkovat?
Jestli ta hřiště městům problémy nezpůsobují (tzn. je na nich povětšinou dost místa), pak je zájem o ně asi nižší než o parkování.
Tak městem placené hřiště nepovažuji za nezbytnost
To je otázka. Záleží, jak často a daleko jezdí, čím topí, zda si část obživy pěstují. I na venkově lze užít vlak či autobus, na druhé straně i z venkova se lze hrkat po světě letadly. I ve městě lze koupit potraviny z blízkého okolí (pokud člověk nemá přímo zahrádku), jezdit hromadnou dopravou či na běžném bezmotorovém kole, dokonce chodit pěšky, a po okolním světě se dá také občas vyrazit vlakem – šetrněji než autem přes půl země…
kdybyste si fakt spočítal ty emise z jeho létání, tak zjistíte, že jsou nižší než vytápění ve starém nezatepleném domě.
Například Praha-Melbourne zpáteční (což je nejdelší trasa a létá tam málokdo) jsou dle kalkulačky 2 tuny CO2. Což je cca sedm metráků uhlí. Nehledě na lokální znečištění dalšími emisemi ve vesnici.
Ony Sudety mají jinou dopravní obslužnost než krajská a hlavní mesta
Otázkou je, proč tomu tak je, a zda by se to nedalo změnit spíše, než řešit toho důsledky.
Parkování blízko bydliště (práce, obchodu) je zkrátka otázkou komfortu a jistě něco stojí. Je ale demagogické hovořit o socialismu free parkovacích míst; to bych totéž mohl tvrdit o většině veřejných služeb, které nepotřebuju (počínaje lokálkami přes sociální systém až někam třeba k dopravní policii :-)). Auto a infrastruktura pro něj není o nic horší než vlak a infrastruktura pro něj a troufnu si říct, že typický uživatel auta s motorem na fosilní paliva platí v daních větší % nákladů na svou dopravu než typický uživatel vlaku. Zkrátka jde tu o míru a cenu, kdy bude uspokojen jak zatvrzelý autíčkář, tak… Číst vice »
Hezky jste to popsal. Pan šéfredaktor si opět poněkud ujel.
To je hezká teorie. V praxi: jde o zábor veřejného prostoru, za ten se platí. Zásadní problém je potřeba řady domácností vlastnit dvě a více aut, kdy to druhé slouží často opravdu jen jako záloha a jeho roční nájezd je v řádu stovek, max tisíců km. Pak také ti, kteří pro svoji podnikatelskou činnost využívají veřejná parkoviště (typicky dodávky). Mimochodem, jak počítáte typického uživatele auta? Je opravdu demagogické porovnávat veřejnou službu (mimochodem díky veřejné dopravě máte více místa na silnici) se soukromou potřebou někde zaparkovat, ideálně pod oknem.
A co kamiony? Taky platit za parkování?
Uvnitř města? Na veřejném prostranství?
Ano, i ty by měly. Odstavy pro vlaky také nejsou zadarmo.
Ale to je právě ten omyl. Stejně jako z daní platíme veřejnou dopravu, platíme z daní i podporu soukromé dopravy automobilové. Posledních pár let se vžila představa, že nárok na financování z daní by měly mít hlavně produkty pro sociálně slabší a veřejná doprava se tak začíná chovat (slevy, pokles komfortu, …). Ale takhle to není; plátce daní automobilista má stejné právo rozhodovat o svých penězích (resp. aby bylo rozhodováno v jeho zájmu) jako plátce daní podporující více veřejnou dopravu. Vždycky to bude mix. Parkování v obci je někým žádáno více než vláčky :-), někým méně. Optimální by bylo, udělat… Číst vice »
Pokles komfortu u veřejné dopravy? Zaznamenal jste investice, které šly jen do nových autobusů, vlaků, tramvají atd za poslední roky?
Co se slev týče, jistě jste zaznamenal, že uplácení voličů Babišem bylo touto vládou redukováno.
Referendum je jistě skvělý nápad: kolik zastánců IAD vidí tak dopředu, že bez podpory MHD bude město velmi rychle ucpáno ještě více než dosud? Doprava je vždy silným tématem komunálních voleb a nerozumím tomu, proč dělat ještě referenda.
Dál se omlouvám, smotat vývoj maloobchodu, zpoplatnění dodávek a P+R vytvořilo takový guláš, na který opravdu neumím reagovat.
Zaznamenal jsem pokles počtu Pendolin 🙂 a pokles kvality dálkových vlaků mimo Railjetu (náhrady vozů nekvalitními, chybějící jídelní vozy, větší zpoždění). To jsem měl na mysli. Souhlasím s Vámi, investice do nové infrastruktury (na kratší trasy) jsou relativně velké a správné, dtto slevy.
Podpora VHD je v pořádku, ale z Vašeho prvního příspěvku jsem měl dojem, že investice státu/obce do VHD berete jako samozřejmost, narozdíl od investic do IAD. Přitom v demokracii by měl poměr investic odpovídat poměru zájmů plátců daně.
S dodávkami jste si začal :), to muselo být a bylo zkratkovité, nechme tohle téma stranou.
InterJet, obnova regionálních vlaků, MHD atd se vám už do toho výčtu nehodí? A ten poměr investic budete prosím počítat jak?
Od toho máme politiky. Odhad poměru by měl vycházet z cen jízdného (VHD) a daní z paliv, dálničních známek, parkovacích poplatků (IAD). Je to samozřejmě složitější, možná by se ukázalo, že na elektromobil doplácíme více než na fosilní auto.
Silnice mají výhodu, že je IAD poškozuje méně než kamionová doprava a z hlediska nákladů na rekonstrukce jsou IAD v podstatě přívažkem.
Každopádně mám pocit, že je rovnováha vychýlena ve prospěch VHD (MHD více) a v neprospěch IAD a nákladní dopravy všech modalit.
Číselné argumenty poskytnout úplně neumím, ony by to vyřešily až tržní ceny veškerého provozu.
Uplácení voličů bylo touto vládou redukováno? To jako fakt? A kam ty peníze, na který bohulibý účel, tedy jdou?
Já jsem velmi pro, aby každý platil plnou cenu, jen vůbec nevím, jak ji spočítat – jaká je například cena toho, že moje děti místo města mají k dispozici parkáč? Nebo jaká je cena fragmentované krajiny? Nebo splodin, co dýcháme?
Pozor, brzy budete označen za demagoga, protože pro některé je hlavní kvalitou života dojet si pohodlně v koloně nakoupit na okraj města.
Přičemž mnoho měst ani není schopno k těm obchodním centrům zavést v dostatečném počtu spojů MHD tak, aby aspoň část lidí do nich mohla jezdit nakupovat veřejnou dopravou.
Totéž platí i pro rozsah MHD v mnoha středně velkých městech obecně – pokud by měla převzít vyšší procento vnitroměstských cest (což by samozřejmě bylo žádoucí), musela by jezdit rychleji (pokud možno žádné závleky, žádné zdržování nástupem předními dveřmi), eventuálně častěji než dosud.
Ještě bych dodal – zrovna takový nástup do vozidla MHD se dvěma plnými taškami se zbožím nakoupeným v té obchodní zóně je o dost komfortnější, když při nástupu nemusí člověk (aspoň tedy ten s předplatní jízdenkou) nic označovat, předkládat apod.
Ovšem při nástupu všemi dveřmi (viz mj. Opava) musí v té jedné ruce držet onu předplatní jízdenku/kartu. O to zdlouhavější a vůbec nepříjemnější.
Kupodivu ano, nakupovat se musí a 10-30kg nákupu vozit na kole, případně MHD, nedovedu. Nechci se vrátit se do socialistické chudoby, kdy jsem každý den chodil do jiného obchodu (nebo několika) se síťovkou, a mrhal časem při shánění běžného zboží.
Nikdy by mě nenapadlo, že jet na nákup autem může být považováno za něco neobvyklého nebo snad nehodného obhajoby. V civilizované zemi by to měla být normální věc.
Existují i dopravní prostředky jménem cargo bike. Například v Nizozemsku naprosto běžná věc. Ale chápu, zaostalá země plná socialistické chudoby.
Možná existují, ale ve svém životě jsem se snažil udělat maximum pro to, abych nebyl odkázán na cyklistiku (v podstatě neumím jezdit na kole) a 25kg bágl na zádech tahal jen v rámci survival dovolených.
Postulovat toto jako ekvivalent běžné dopravy mě děsí.
Myslím, že se neshodneme v úplných základech.
To už si raději ochočím osla nebo mezka jako soumara. :-))
Neshodneme. Ale oceňuji, že se svoji neschopností ještě chlubíte.
Neochotu podstupovat sportovní výkony při běžném nakupování za neschopnost nepovažuji. Bláznivý svět. 🙂
dojit pešky – na kole-pro mliko a rohlik je sportovní výkon? tak ted jste tomu dal.
A vy jako chodite do kramu kazdej den pro jedno mliko a par rohliku? Zrejme si sveho casu vazite jinak, nez ja, ale proti gustu zadny disputat.
Joo, taky jsem si jeden cas rikal, do kramu to mam dve minuty pesky, na co zasoby.
Jenze staci treba onemocnet a jak to cloveku prijde vhod!
Jednou za cas velkej nakup, jidlo rotovat skrz sklep/spajzku a clovek ma pokoj.
Říká vám něco elektrokolo?:)Jinak jste napsal, že v podstatě neumíte jezdit na kole – to za neschopnost nepovažujete?
Jsou i nákladní elektrokola? Není pak jednodušší jet autem? 🙂
Nepovažuju. Umím dobře plavat, v půlmaratónu jsem držel krok s o generaci mladšími rekreačními sportovci a umím dobře střílet. Cyklistický sport mě nebaví a balancování na kole mi k srdci nepřirostlo.
Jo a umím jezdit na koni, takže v případě vítězství ekoextremistů si postavím na zahradě stáj.
A kam to nákladní elektrokolo na sídlišti schovate?Do sklepa ? V šedesáti?Všichni majitelé aut nemají okolo 30-40let.
U sklepa navíc je vyšší riziko odcizení.
Sklepní kóje v některých panelácích jsou navíc tak malé, že by se tam kolo ani „na délku“ nevešlo (osobní zkušenost z bytu, kde jsem vyrůstal).
A tahat kolo do bytu – také složité, je-li kolo těžké (do výtahu taky jedině na stojáka, resp. pokud je dům bez výtahu, tak jedině po schodech).
Plus taky se dá namítnout, že přinejmenším část nákupů je rodinných, tzn. že společně nakupují manželé/partneři, eventuálně i s dětmi.
Pak je použití auta o to logičtější (a cargokolo naopak o to nelogičtější).
V Praze nebo Brně jezdit na kole nedává smysl. Je to nebezpečné, cyklostezek je málo, dýchání splodin také nic moc.
V Praze nebo Brně ve většině relací především nedává smysl jezdit autem vzhledem ke kvalitní MHD.
To máte pravdu. Ve velkoměstech se vyplatí roční síťová jízdenka. Naprosto jednoznačně.
Takze ked argumentujete Holandskom.
Najchladnejsi mesiac je u nich januar. Napriklad Amsterdam ma priemernu teplotu v januari 3,5 stupna. Ceska republika mala v roku 2021 priemernu teplotu prosinec – 0,83, leden 0,12, unor – 0,19. Teplejsie je az v breznu – 4,15
Přidal bych např. morfologii pražského terénu. 11% krpál u nás slouží k utužování a posilování těla funících sportsmenů na kolech (když nefuní za polotmy v tmavém a neosvětleni, tak mi vážně nevadí); tady nám také budou „doporučeny“, později „nařízeny“ cargo bike pro nákupy? A teď si představte, že jsou i lidé, kterým už to tak neběhá. Pro menší nákupy si zaběhnu 2×1,2 km, nemám s tím problém, ale do hypersuper na velký nákup (min. 2×10 km, žádné přímější spojení MHD, a to jsem Praha, byť okraj) upřednostním komfort a účelnost. Myšlenku o cargo kole rád přenechám mladým a perspektivním kádrům… Číst vice »
Představte si, že existuje něco jako elektrokolo. ( u cargo kol 99 % modelů).
Máte tam i data o průměrné síle větru? 🙂 A od března do prosince máte jaký argument, proč nejet v CZ na kole? Moc teplo?
Skuste prist vysvetlit mojmu 80 rocnemu ocovi na Liptov, ze v januari ho nema brat vozit na tyzdenny nakup autom, ale maju nasadnut na cargo colo lebo v Holansku tak jazdia.
Výborně, vezmeme opět extrémní případ a uděláme z něj standard:)
Pre mna je extrem porovnavat moznosti cyklistiky v celej Ceskej republiky, Slovenska s plackou ako je Holandko.
Na Slovensku sa Holandsku vyrovna tak juh Slovenska. Od Nitry hore idete do kopcov.
Rozumím. Byl jste někdy v Holandsku a jel tam proti větru? Víte, co je elektrokolo nebo si jen hledáte argumenty pro svoji lenost změnit jakkoliv své dopravní návyky?
Je u takových obchodních center možnost zaparkovat (pokud možno hlídaně) větší množství kol, potažmo elektrokol?
Ano, počasí je, ponejvíce venku.
U nás na horách se říká, že není špatného počasí, pouze špatného oblečení.
Cargo kolo je fajn. Sám o něm uvažuji, ale problém je cena, protože jestli to má nahradit “mama-taxi” pro děti do škol, tak to musí být elektrokolo. Manželka by to neušlapala ani tady v Kolíně, protože na to fyzicky nemá. Je velmi velmi drobná. Další problém cargo kol je, že jsou relativně velká a těžko se parkují, parkovací stojany s nimi nepočítají. Nabídka těchto kol je v ČR slabá. Jezdím do práce VHD (vlak) a na nádraží se snažím jezdit na kole, ale už mi není 30. Koupil jsem si elektrokolo kolo, ale nevím, jestli to s nim dám, až… Číst vice »
Myslím, že drtivá většina cargokol na trhu je elektro, ostatně na toto téma je velmi zajímavý poslední díl Urbancaast
https://www.urbancaast.cz/p/cargodaddy#details
Koukám na ta monstra a sorry, ani s motorkem tohle sedlat nebudu. 🙂
Kolik cargokol se vejde na jedno parkovací místo? Dvě?
„Hele, mladej, tuhle maji ve sleve mliko, vem jich 20, at doplnime zasoby do sklepa.“ Toho casu rane puberty samozrejme na kole s brasnama. Pitomy ctyri kilaky mezi kramem a domovem, sotva 40m vyskovej rozdil pres neco, cemu na Hane rikaji kopec… v obvyklych 25++ stupnich radost sama. Pevne doufam, ze se k tomu uz nikdy nebudu muset vracet. Takova myslenka jezdit na kole do obdobne vzdalene pekarny na kole na Sumave taky rychle vzala za sve, pac vyskovej rozdil dela dost pres 100 metru a jeste je v ledove kotline, to je cestou zpatky do kopce na slusny prochladnuti,… Číst vice »
Tak pokud 4km s 1% převýšením (prumernym) jsou něco k nezvládnuti a důvod traumatizujicich vzpominek z mládí…tak pak chápu vše.
Ono je krásně se přestěhovat někam na lont…a pak se divíme, že vsude to je daleko, nic tam nikde není atp…
Porovnávat s placaté Holandsko s naši kopcovitou krajinou a jízdu cargemkolem je ale blbost.
Tohle je složitá otázka. Stran ceny půdy by toto dobře řešil trh po odstranění omezení daných blokacemi využití půdy dle typu v katastru. Možná byste se divil, jak zlevnila parkovací místa. 🙂
Jak po odstranění omezení na užití půdy zahrnete do ceny například zvýšenou erozi o kus níže pod novým betonovým placem nebo zhoršení mikroklimatických podmínek, případně podíl na zhoršení potravinové bezpečnosti?
S tím veřejným prostranstvím je to tak, že kdo jej chce užívat, měl by tak činit za poplatek. Budete-li si chtít i na parkovišti nebo na chodníku, zeleni, umístit např. stánek, musíte mít na to povolení (rozhodnutí) vydané příslušným silničním správním úřadem. Jenže parkoviště jsou budována pro auta a chodníky pro chodce, a proto v tomto případě se za užívání logicky neplatí. Platí se jen za „zvláštní užívání“ – v našem případě za ten stánek. Představte si, že by někdo mohl namítat, že na pozemku města chce prostor na odkládání kajaků či jiných lodí, nebo čehokoli jiného. Nesmysl, že? Ale… Číst vice »
Pro dětská hřiště je dost místa „za barákem“ a platí to (dle mapy) i pro sídl. Kateřinky.
Ne všude v městských lokalitách tomu tak je.
“Pohodlnost není žádný hřích a města se jí mohou přizpůsobit.”
S pohodlnosti tichý souhlas, s druhým tvrzením je to horší. Na velké množství aut se města přizpůsobuji dost blbě, u některých starších urbánních struktur to nejde takřka vůbec (a ani ty nové to neumí), proto je logické že města budou podporovat to, co je pro ně nejvýhodnejší.
Právě že to příliš nepodporují – spojů MHD jezdí takový počet, že výrazně vyšší počet lidí by se do nich nevešel.
Tak to už je otázka kapacit a frekvence spojů. Což je zároveň na okresních městech problém, frekvence jednou/dvakrát za hodinu přitažlivá moc není…
Tohle je i v Praze třeba mimo špičku. Ve špičkách u nás ty busy ještě jdou (pokud není zácpa), mimo špičku jsou intervaly dlouhé a autobus narvaný mládeží a podivnými lidmi…
Jenže víc spojů bude znamenat zvýšit jízdné, z rozpočtu už není kde brát.
Vic spojů může znamenat i víc platících uživatelů 😀
Vidím, že jste opět neunesl kritiku. No nic, přesvědčení, že můj názor je prostě lepš, k lidem, kteří mají druhé potřebu mazat, regulovat, omezovat a řídit jednoduše patří. Za starých časů se tomu říkalo třeba… Ale nechme toho. Vy máte práva majitele webu a ti ostatní se prostě podřídí. Protože tak je to správné, že? Ten veřejný prostor v ulicích si také nárokujete? A ne, opravdu mi nejde o to, že bych miloval ulice plné aut. Váš způsob argumentace mi ovšem přijde opravdu nešťastný, respektive, jak píše pán výše, demagogický.
Děkuji.
Úplně nechápu, co jste tím chtěl říct a za co děkujete, ale nemáte zač:-)
Mam rad klasicky pohled na vec, kdy pozemky mesta slouzi pranim obyvatelum onoho mesta. Tedy, resit nejaky zabor prostranstvi mi neprijde uplne koser, paklize tento zabor praktikuje treba pulka bytovych jednotek celeho mesta, coz muze predstavovat jakysi ten verejny zajem sam o sobe. Na druhou stranu vsak nepovazuji za nezbytne parkovani primo pred vchodem, paklize to neni na mem pozemku. Za schudnou variantu povazuji i reseni typu pred domem zastavim pro nalozeni/vylozeni a pak si preparkuju o kus dal. Obcas je to opravdu fascinujici i u nas, kde je parkovacich mist dost, kdyz sem prijedou luftaci (paradoxne za sportem/pohybem), ale… Číst vice »
Taky bych vnímal rozdíl v tom, pokud jde o nově vybudované obytné domy – tam už bez diskuse má být zajištěno, aby jejich obyvatelé měli parkování v podzemních/suterénních/vnitroblokových (apod.) prostorách.
U starší zástavby chápu, že byla budována v době, kdy auto neměl zdaleka každý. A požadavek na dostatečný počet parkovacích míst v blízkosti bydliště považuji za adekvátní (ovšem, diskutabilní je, za jakou cenu co do finančního podílu jednotlivých vlastníků aut).
Ta auta se pak ovšem projeví i v okolí, většinou negativně. Dostatek bych proto nedefinoval jako nejméně dvě na byt. Kapacitnější zástavba má být plánována jednak s dostatečnou vlastní vybaveností, jednak s možností hromadného dojezdu do nejbližší další vybavenosti. Kouzlo je ve městech či obcích krátkých vzdáleností, kde je potřeba přeprav osob a ideálně i věcí minimalizována, a řešena přednostně společnou formou.
Za mě je i u VHD problém, když se naprosto přetrhne vazba mezi příjmy a náklady, že třeba ROPID prohlásí, že jistou autobusovou linku nemůže zavést, protože by s ní jezdilo moc lidí. Tak jako se město rozhodne, že bude nesmyslně nízké, hlavně paušální, jízdné, a pak s ohledem na rozpočet jezdí přeplněné autobusy a tramvaje, tak je to vlastně stejný problém, jako když to město rozhodne, že bude levné (zdarma) parkování na obecních pozemcích, ale pak je ho nedostatek. V obou případech je nezastupitelná role města ne v dotování, ale řekněme organizační, aby parkoviště na jedné straně nebo nádraží… Číst vice »
Ano, to je správná poznámka.
“ protože by s ní jezdilo moc lidí.“ – to byla zkratka do nadpisu pro bulvár.
Ta linka přes Blanku by zčásti kopírovala jiné spoje a ROPID má prostě balík peněz, za který může udělat tuhle nákladnou linku (a která bude závislá na zácpách IAD) anebo vyhovět 20 městským částem. Vyberte si.
Ale ta zkratka je celkem trefná. Právě to „ROPID má prostě balík peněz“, který nezávisí na počtu cestujících, to je právě ta chyba. Přesně stejná, jako u toho parkování.
Kdyby cestující za linku Blankou platili, tak by buď tu linku zaplatili, nebo by se nemusela zřizovat, protože by ten zájem nebyl takový. No a ty městské části, kdyby se na svých přáních finančně podílely, tak by jich také neměly tolik.
Víc cestujících by mělo znamenat víc peněz na VHD, a víc parkujících by mělo znamenat více peněz na parkovací stání.
No jo, to se ptejte, proč polovina vozu jezdí zadarmo a druhá za deset korun za den.
Parkovací věž sice šetří prostor, ale rozhodně ne nervy. Co mě napadá:
-při ranní špičce budu čekat ve frontě, než mi bude auto doručeno, a to každý den jinak dlouho
-porucha, k autu se nedostanu
-požár/jiná zásadní závada = poškození většího množství aut
Pro opravdu velká města to může být řešení, v českých podmínkách mi to jako zcela vhodné nepřipadá.
No a co vidíte jako řešení? Vykácet tam ty zbytky stromů a postavit klasické parkoviště?
Neironicky, přesně tohle nám dělají před domem…
Auta patří pod zem, takže podzemní garáže jsou to nejlepší.
Ano, jsou velmi pohodlné. Kdo je ale v podobných místech zaplatí?
Nejde o pohodlí, jde o úsporu místa na povrchu, to pohodlí je bonus pro uživatele.
Když si to zaplatíte, prosím.
Logicky placené/nájemní, nebo jste někdo viděl podzemky free?
auta patri do 20. stoleti
Auta patří do řídce osídlených oblastí, nejvýše k dojezdu na pravidelný kapacitnější spoj. Nad podzemními garážemi také mnoho pořádných stromů nevysadíte, nadto osvětlení, větrání…
natočte si budík o půl hodiny dříve…
To je fakt. Nervózní člověk si cestou k parkovací věži může zlomit i nohu…
Půl mega je taky přestřelená cena za parkovací místo. U nás město na jednom větším sídlišti pronajímalo kryté stání za 1000/měs a trvalo dlouho než vše obsadili.
A na kolik si myslíte vyjde stavebně jedno parkovací místo v takové parkovací věži?
Jak to souvisí? Ať to taky pronajímají za měsíční poplatek. Za +- cenu pronájmu garáže by to mohlo fungovat.
v tom případě jim bude trvat 500 měsíců = 42 let, než se ta výstavba vrátí, minus samozřejmě náklady na údržbu a úroky, takže v podstatě nikdy.
Nevím, nevím, jestli městská rada může něco takového schválit, aniž by si podepsala trestní stíhání.
Nevíte? Co myslite, když tvrdí, že je to předražené? O pronájmu dle článku uvažovalo jen 6 % účastníků. Četl jste to?
protože to kroužení a hledání místa na ulici mají furt zadarmo.
Zkuste to aplikovat jinde? Třeba na bydlení. I když budete psát do diskuzí, že cena je vysoká, nakonec ji zaplatíte. A to kroužení stojí čas a PHM co stojí peníze.
No tak bydlení alternativu zadarmo nemá, leda byste bydlel pod mostem. Vždyť to je nesmyslné přirovnání.
No, i tak někteří bydlí. Auto na ulici není lidské právo. A pokud nechápete princip…
Ano, nakonec i tu vysokou cenu za bydlení zaplatíte. Nejspíš tedy za pomoci příslušných dávek, tedy aspoň částečně z peněz ostatních, ale zaplatíte. Je to ale cílem? Sotva.
Na auto asi sociální podpora nebude.
A co tak nechat tu cenu na trhu?
Ať město či soukromý investor parkovací věž či dům postaví a pak nabídne místo či pronájem na volném trhu. Tak zjistíme, jak jsou ta místa cenná.
Jenomže tento myšlenkový experiment je kažen tím, že město poskytuje všechna současná parkovací místa – zdarma.. Proč se město tak strašně cenově podbízí?
Jaký socialismus?Ví obhájci „pseudokapitalismu“ že nic není zadarno?Zamyslete se nad tím, DPH z prodeje vozu, dálniční známka, DPH z PHM + spotřební daň, to jsou stovky tisíc co zaplatí motorista na daních.A někdo si myslí, že člověk potom parkuje někde zadarmo?K tomu výpalné za modré zóny atd….
A ty silnice si platí motoristé ze svého, stejně jako údržbu, že? 🙂 externality z provozu též, že?
Pan redaktor, skuste vycislit naklady na externality. Furt sa tu nimi argumentuje, ale zatial som nedostal ziadne nejake vycislenie ich nakladov.
Zacal to Usata, potom to spominal Frantisek a teraz vy.
Ked poziadam o vycislenie tych externalit, tak kazdy sa strati ako para nad hrncom.
Ono stačí, co musíme dýchat. Zaveďte si výfuk do kabiny a zjistíte to. To jsou tedy výdaje na zdravotnictví. K tomu příspěvek ke globálnímu oteplování pálením fosilních paliv.
Je třeba nějak začít, tak třeba takhle.
https://www.google.com/url?sa=t&source=web&rct=j&url=https://dspace.cvut.cz/bitstream/handle/10467/101644/MU-BP-2022-Kubasovsky-Jakub-Elektromobilita%2520jako%2520reseni%2520externalit%2520zpusobene%2520automobilovym%2520prumyslem.pdf%3Fsequence%3D-1&ved=2ahUKEwie1673lr37AhXGSfEDHQ8MAN0QFnoECDYQAQ&usg=AOvVaw1vwgz7l3NRH9E8BsYazV0V
Věřím, že i na Slovensko dorazil internetový vyhledávač. Nemluvě o tom, že některé škody způsobené IAD se těžko vyčíslují, třeba mozková zatemněnost při jejím častém využívání.
Ja si rad dam poradit od odbornikov. Kedze tym argumentujete vy, tak som ocakaval ze to vy budete mat nastudovane.
pro začátek třeba: https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/external-costs-of-transport/external-costs-of-transport-term-2001
Jedním z nákladů je výstavba, opravy a úklid všech parkovišť. Města či stát postaví přes 10m^2 asfaltové plochy, s pravidelnou údržbou, pro jediné auto.
Další náklad je nevyužití dané plochy – za jakou cenu si můžu pronajmout 10m^2 pozemek v lukrativní části města, kde je po takovém pozemku velká poptávka? Desetikoruny za den, tedy hodně tisíc ročně?
Už v roce 2013 si MDČR nechalo spočítat externality a vycházelo to 3,5Kč na každý osobokilometr ujetý autem https://www.mdcr.cz/getattachment/Dokumenty/Ministerstvo/Vestniky-dopravy/Vestniky-dopravy-2013/Vestnik-dopravy-11-2013/130522_Vestnik_dopravy_11.pdf.aspx
Kupříkladu jen na dopravních nehodách je to cca 80mld ročně.
Jen doplním, že tím největším nákladem u dopravní nehody je ztráta ekonomicky aktivního nebo v budoucnu aktivního člověka do kterého stát nainvestoval nemalé prostředky (vzdělání, výchova, …)
Ty stovky tisíc na daních to budou za jak dlouhý čas? Můžete to nějak konkretizovat?
Abychom nezjistili, že ani k 200 tisícům se ten motorista jen tak nedostane.
Aha, a proto 90% nových aut v ČR je na firmu. Velká část kvůli daňovému podvodu zvanému neoprávněný odpočet DPH. FU nemají kapacitu všechny tyhle neoprávněné odpočty zkontrolovat. Automobilová lobby pořád jede tu starou písničku o tom, kolik motoristé nezaplatí na daních, akorát, že vůbec.
72,76 % opravdu není 90 %. https://portal.sda-cia.cz/stat.php?n#rok=2022&mesic=10&kat=OA&vyb=vlas&upr=&obd=r&jine=false&lang=CZ&str=nova (v tomto čísle jsou navíc i operáky pro fyzické osoby)
Díky za upřesnění, včetně zdroje. Měl jsem zažité, že to bývalo cca 90%.
Ono je ale velmi zajímavé se podívat i na jednotlivé automobilky a přepočítat to na nákupní ceny aut. Toto ale ta statistika bohužel nedokáže postihnout. V té chvíli byste dostal mnohem vyšší procento, protože to se pak pohybujete ve firemních vodách 85-95% (Audi – 95,5%, BMW – 92,1%, Ferrari – 92,2%, Lamborghini – 100%, Mercedes Benz – 88,6%, Porsche – 89,1%, Seat – 90,2%, Škoda – 84,8%, VW – 88,4%).
Zjednodušeně se dá říci, že čím dražší auto, tím větší pravděpodobnost, že bude pořízeno na firmu (hodně mě překvapily ty sporťáky).
Souhlas.
A na které z vámi vyjmenovaných položek se projeví, jestli parkuji na svém pozemku, na placeném parkovišti, na veřejném pozemku na periferii města nebo na veřejném pozemku v centru města?
Vaše uvažování je, jako kdybyste mohl platil paušál 200 Kč měsíčně pivovaru a hospodě a na základě toho se dožadovat libovolného množství piv i s donáškou domu, když přece platíte.
Záchranka co jede k nehodě, hasiči, kouř co způsobuje rakovinu, miliony tun asfaltu, ekonomická škoda způsobena klimatickou změnou, parkovací domy s cenou co nepokryje ani provozní náklady, megaprojekty za stovky miliard jenom pro auta. Myslíte, že dalnicni známka a spotřební daň tohle všechno pokryjí? Nezaplatí se z toho ani ty dálnice, natož ten zbytek…
Autobijci rádi zapomínají na externality v podobě zvýšení životní úrovně, především mimo města.
Jasně, vypalne za modrou zónu 1000 Kč za rok pro rezidenty. Dal zbytecno se bavit, škoda casu
Opravdu se někdo diví tomu, že řadoví lidé nemají v kapse půl milionu? Velká část domácností sice má dvě auta, ale ta dost často tolik nestojí ani dohromady.
Opravdu nelze místo městem pronajímat za měsíční poplatek?
Jak velká část domácností má dvě auta? Osobně jich moc neznám.
Co minus to domácnost s dvěma auty? To nevypadá na závratná čísla… 🙂
Tak ať si nekupují dvě auta. Vyřešeno
Rodina mívá dva došlo, kteří pracují či podnikají. Pokud každý z nich pracuje jinde, a nemá možnost využití veřejné dopravy ( mimo velká města naprosto běžné) tak dvě auta prostě mít musí.
Bavíme se ale o parkování ve městech.
Budete se divit, ale jsou místa i ve velkých městech, kde se o víkendech na 6 do práce s MHD nedostanete, sice jsou to okraje a týká se to mála lidí, ale už to znamená vlastnictví nějakého přibližovadla, které takový člověk bude užívat, když už ho musí mít.
Mohu poprosit o konkrétní příklad?
Ano, to je problém. Ale řešení tohoto problému je financovat víc MHD, ne postavit víc parkovišť…
To je jejich chyba, že si neumí spočítat všechny náklady na vlastnění auta a počítají jen pořizovací cenu. To je jako kdybych si koupil velký dům na samotě a pak si stěžoval že je moc drahý ho vytápět, udržovat a že musím dojíždět do civilizace tím autem.
No ono se to bere už u většiny jako „nutnost“, protože přece nebudete jako dospělý jezdit sockou a pak nikdo nic nepočítá. Mám kolegu, co koupil staré auto manželce, i když se jí do řízení nechtělo, nevím ani, jestli už umí. Nadává, že nejlevnější povinné ručení je na dvě auta drahé. Modré zóny tu nemáme, parkuje se na ulici. A nadává, že není kde parkovat.
Nikdo se tomu nediví. Divím se tomu, že se nikdo nediví, že doteď to parkování je zdarma. Nějaká modrá zóna za 1500 ročně nepokryje ani úklid a přesto je v Praze s relativně vynikající mhd 950 aut já 1000 obyvatel…
U parkovací věže, zvláště pokud bude investorem město, které vybere nejlevnějšího dodavatele, bych se bál, že když zrovna budu auto potřebovat, nebude zakladač fungovat.
Ale jinak souhlas s tím, že hlavní problém s parkováním je ten socialismus (paradoxně velmi hájený i mnohými tvrdými zastánci volného trhu, stejně jako mnohými bojovníky za zelenou budoucnost), že každý nutně potřebuje zaparkovat svá 2-3 auta v rodině a jedno služební, ale nikdo za to nechce platit. A i ten, kdo má vlastní pozemek raději zaparkuje venku na obecním.
Jo, to vidam i na dedinach. Barak s pozemkem i s garazi a s autem na ulici.
Nicmene pochopeni pro to celkem mam, pokud clovek zrovna nema branu v elektrice s dalkovym ovladanim. S klasickou rucni branou je to strasna otrava a s nedostatkem prostoru na dedinach moc potize nebyvaji, tak komu by to vadilo. Dela to tak kazdej, tak co.
Bývají i na dědinách. U nás se takto rozhádali skoro všichni sousedi ohledně toho, kolik aut si může kdo parkovat na plácku mezi barákama. Každej má dvorek a zahradu, ale nikdo na svym parkovat nechce. A obec má raději vykácet a vyasfaltovat pozemek vedle.
Přitom by stačila jedna jediná dopravní značka.
Tento názor je široko rozšírený v Česku a na Slovensku a úprimne netuším prečo.
Veľa ľudí tu z nejakého dôvodu majú pocit, že kúpou auta im automaticky vzniká nárok parkovať zadarmo, ideálne priamo vo vlastnej obývačke a niekto (= obce) je im povinný tieto bezplatné parkovacie miesta zabezpečiť…
Prečo? Protože když je možnost mít něco zadarmo, tak to většina lidí preferuje. Což je sice lidsky přirozené, ale aut už je moc na to aby to fungovalo.
Tak on je problém, že nákup auta není vázán na dokázání, že má člověk místo, kde ho zaparkovat. Tuším, že Japonci měli opačný systém, nejdřív si koupí člověk místo, pak si teprv může koupit auto. Ale to je nepřípustná regulace.
U nás je to holt postaveno tak, že si kdokoliv může koupit auto, a s tím, kde bude stát, si má poradit okolí.
Lidi si bohužel často pletou právo vlastnit auto s právem parkovat ho přímo před domem, ideálně zadarmo. Nikdo mi nebrání si to auto koupit, ale taky se nikde nepíše, že ho nebudu muset parkovat na druhé straně města, protože se prostě fyzicky nemůže pred ten panelak nikam vejít…
U nás v ulici se nedávno řešil „nedostatek“ parkovacích míst. Je to ulice o 10 RD, každý máme garáž a vlastní pozemek. Na ulici bylo 5 míst, jeden by si myslel, že pro návštěvy apod. Spousta lidí ale byla moc líná vystoupit z auta a zajet na vlastní, tak parkovali, kde se dalo – pokaždé když projeli policajti a dali všem pokutu, najednou se druhý den všichni vešli na vlastní, ale o týden později všechno jako dřív. Tak město zakročilo. Namalovalo na zem 10 nových parkovacích míst. A co se nestalo – místo 5 aut nyní stojí v ulici 15… Číst vice »
V našich končinách se na městské skupině FB objevila fotka zaparkovanych aut a uprostred byla mezi auty mezera sirky 3/4 auta a u toho popisek od jisté slečny, ze kdo takto parkuje tak je k*k*t a at vrati ridicak. Ze to neni normalni, ze hleda kdejake misto k zaparkovani a tady se plytva mistem. Jsou to 4 panelaky s betonovou plochou mezi nima. Na odpoved, ze se ma uklidnit ze takto muze kdokoliv vyfotit jeji auto kdyz tam bude dyl parkovat a okolo odjedou a postavi se nova auta a vznikne vedle ni podobna mezera tak reagovala ze normalne by… Číst vice »
Nakreslit čáry by měl umět vlastník/správce komunikace. A konec stavům s „volným prostorem pro 3/4 šířky auta“.
Nepředpokládám, že by nájemníci kterýchkoliv bytů byli oprávněni něco takového na veřejné komunikaci vyznačovat.