Na českobudějovické letiště se vracejí vojáci, budou cvičit přesun roje na civilní letiště
Stroj L-159A českého vojenského letectva. Autor: © Milan Nykodym, Czech Republic, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29093740
Provoz vojenských letounů bude zabezpečovat zhruba 80 vojáků, kteří se na jihočeské letiště postupně přesouvají už od pondělí.
OK! Dříve se v rámci LTC (letecko taktické cvičení) letky (12ks) nebo pluku (36ks) dělal přelet nadzvukové techniky na polní letiště (beton 2000x30m). Nyní všechna „zrušena“. Piloti si uměli natankovat. Jen stíhacích mašin bylo 6 pluků (6×36), pouze kalkulačně! L-39ZA se říkalo u útvarů koloběžka. S nadzvukem (stíhacím eroplánem) nesrovnatelné. Ale fajn! ČB byly výkladní skříní stíhacího letectva. 1. Zvolenský stíhací letecký pluk.
Konečně má ta díra na penize nějaké smysluplné využití.
Jednou jsem na kole projel rojem včel.
Vy si z toho děláte (_!_), ale to je vážná věc (obr. 5/8). 😂
včetně toho popisku – parafráze: na dovolenou starou Andulou 🙂
A ten vlak na letiště (obr. 6/8) je tady (_!_)
A neměli by to simulovat co nejblíže realitě, tj. přesunout roj bez jakékoli přípravy na místě? A ne tam už od pondělí navážet podpůrný tým..
Jako že vojenský pilot s proudovým letounem přistává jen tak někde na nějaké ploše, kterou mu nikdo neprověřil? 😀
To, co se právě děje v ČB, není „nejblíž realitě“. To je realita.
No to přesně počítám, že by se při nenadálém útoku na vojenská letiště muselo dít. Přelet jinam bez jakéhokoli přípravy plochy. A to jsem myslel, že budou cvičit.
Tak pokud by šlo o situaci jako v prvních hodinách ruské invaze, tak samozřejmě co může, půjde do vzduchu a kde přistát se bude řešit až následně, vše lepší než být zničen na zemi. Ale mají-li se cvičit operace ze záložních letišť a provizorních ploch, tak to samozřejmě bez přípravy a týmu na místě nejde, opět viz UA nebo třeba cvičení ve Finsku. Jedna věc je přistát, druhá taky to letadlo připravit k dalším misím – musí být zajištěno tankování, výzbroj, nějaká základní předletová kontrola a příprava atd. A počítá-li se z daného místa s delším provozem, tak ideálně i… Číst vice »
Pokud v ČB dokáží natankovat a udělaat přípravu k letu civilní (velká) letadla a jistě i malá privátní letadélka, tak proč by v principu totéž neměla bez dlouhého předběžného zajišťování zvládnout i (značně menší) letadla vojenská?
On by zase ten útok nebyl tak nenadálý (i Ukrajinci měli naprostou jistotu asi 48h dopředu).
Samozřejmě přece chceme, aby se s tím letounem nejen přistálo, ale přistálo tak, že se s ním dá po natankování a vyzbrojení opět vzlétnout.
No vida…
https://x.com/front_ukrainian/status/1831404088967491641
Dle zákulisních informací je toto první vlaštovka z hejna. Nejprve se zkusí takto, zjistí se chyby, vypracují se nové postupy. Za rok se to zkusí více reálněji-drsněji (opět zjistí chyby a upraví postupy). Po několika cvičeních to bude skoro jako p případě konfliktu. Přeci jen se to pár desítek let netrénovalo (minimálně 35 let) a všechny zkušenosti jsou ztraceny. Jen blázen by to napoprvé zkoušel úplně jako při konfliktu, když nemusí. Švédové i Finové to pravidelně trénují a ikdyž tam máme pozorovatele (vždy jen pár), tak všechny drobnosti nepostřehnete.
Nevím jak si představumeze provoz letadel bez pozemního zabezpečení. V „realitě“, čímž asi myslíte ostré nasazení, by se to nedělalo jinak.
Doufám, že vojáci pro přesun po zemi použili dráhu a přiletěli na letiště v L-814
V čem?
sem se upsal no… R-814 (Reginova)…
Ano, technici a vojsko zcela jistě chtějí ztratit několik hodin času cvičení tím, že se mezi letišti budou přesouvat vlakem.
Tak R-814 je takový náš český „Šinkansen“ – a ten skoro letí, sice nízko při zemi, ale sakra rychle.