Sláva v USA. V Kalifornii vyjel poprvé elektrický vlak s cestujícími
Jednotky Stadler KISS pro Caltrain. Foto: Caltrain
Caltrain si od nových jednotek slibuje nárůst počtu cestujících.
Caltrain si od nových jednotek slibuje nárůst počtu cestujících.
U původního Caltrainu byla vždy neskutečná doba, než lokomotiva rozhýbala soupravu. Řekl bych, že se jim podstatně zkrátí jízdní doba, což by nové cestující přitáhnout mohlo.
I přes všechno Muskovo snažení.. konečně pokrok
No tak sláva, večer to zapiju. 🤣
LA mala kopu elektrických liniek idúce poriadne ďaleko von z mesta, iba marketing… Návrat do normálu.
Ano, tramvajových linek…
Nekdo kdo nam rekne, jestli 1MLD Kc na kilometr je normalni cena elektrizace trati?
Když se dělá první elektrizace trati, kde nemáš vybudované napájecí zázemí včetně trafostanic a další infrastruktury, tak ano. Vše stavíš najednou a vše je úplně nové a tím i drahé!
Jelikož to je nová (a ne napojená na stávající síť) jak vysoko je trolej? Budou pod tím umět jezdit patrové kontejnery?
Z diskuze níže jsem vykoukal, že v úseku po (pravděpodobně) Bayshore bude výška troleje 23 ft, což na doublestack stačí. Dále do centra SF jsou tunely s nižší výškou vedení (16 ft), ale tam se stejně doublestack nedá očekávat, protože tam není žádný kontejnerový terminál.
https://railroad.net/caltrain-electrification-t12810-90.html
Jak bude vlak řešit to sníždění a zvíšení trojele?
Pantografem. Jako u tramvají, tam je pěkně vidět, že výška troleje je proměnlivá.
Ale rozdíl přes dva metry (sedm stop) je už docela dost.
Docela mě překvapuje, že se do USA dostal vlak, který nevypadá jako tank (nebo jako „dlabaný ingot“, podle preferencí). Pokud vím, ta nevzhlednost se vždy omlouvala odolností vůči nárazu.
Stadler v tomto celkem asi jako jediny se svou tovarnou v Utahu uspel… jeste mozna nova Alstom Avelia vypada k svetu.
Minulý týden jsem jel kolem továrny Stadleru v USA.Je v Salt Lake City,směrem k jezeru a tyto dvě jednotky tam stály.
Alstom možná vypadá k světu, ale akorát v depu. S uvedením do provozu má zpoždění už dva roky. Siemens je na tom v USA mnohem lépe, ve velkém dodává soupravy založené na Railjetech s dieslovými a dvou/trojzdrojovými lokomotivami (diesel, baterky a pantograf), a vypadá to že uspěje i s vysokorychlostním Velaro Novo u Brightline West.
Pravda, Siemens jede také a pokud jde o Alstom, snad se to koncem roku už povede dát do služby.
Moc bych se do americké vlakové dopravy nenavážel. Ekologicky vzato v USA přepraví cca 38 % nákladní dopravy i když dieslem. Evropa 8% v roce 2005 se v USA Takže je to všechno sporné, USA má od Atlantiku po Pacifik železnici dlouhou cca 3000 km, a vsadil bych se a jsem si jistý tím, že zásilka po této železnici tam dojde dříve, než mezi Českem a nějakým sousedním státem, protože zde nákladní vlaky nejedou, ale stále stojí na odstavných kolejích. Kdežto takový byznys v USA možný není. Prostě je o tom natočených několik dokumentů, které jsem zhlédl. A podstata je… Číst vice »
Na dlouhé vzdálenosti železnice vyhrává, to platí i v Evropě, viz přepravy kontejnerů od přístavu. Na druhou stranu tam mají zase nejvíc rozvinutou leteckou přepravu a to jak osobní tak nákladní. Popularita dodání zboží do druhého dne, přičemž si často objednáte z jiného než domácího státu, znamená, že to jede v kombinaci letadlo a auto, což moc ekologické není.
v americe objevili ameriku 😀
Skoro se nabízí říct, že „objevili Evropu“… 🙂
Ve 30. letech byly železnice v USA, co se týká rozvoje elektrifikace, před Evropou.
Dnes už však máme 20. léta 21. století, že?
Nicméně těch 110 let mezi tím uběhlo a svět se posunul.
Pardon necelých 100, nějak moc horko je dnes. 🙂
To jistě; uváděl jsem to jako jakousi historickou zajímavost.
Tomu elektrickému co jezdilo po kolejích mezi městy se ale neříkalo „vlak“ („train“) – a otázka (na kterou přiznám se neznám odpověď) je, jestli to tehdy legislativně „vlak“byl.
Nevím, kam konkrétně míříte, ale v USA vzniklo už v první polovině 20. století několik regulérních elektrifikovaných železnic s „opravdovými vlaky“ – nejrozsáhlejší systém měla PRR, částečně dodnes dochovaný v rámci NEC a příměstských tratí kolem Philadelphie.
By mě zajímalo jakou tam mají v trolejích napájecí soustavu.
Jinak asi určitě chvályhodný počin jenže jedna trať ten autoholický americký ráj nevytrhne.
25 kV, 60 Hz.
Elektrifikace trati USA je „stoleti“ za zbytkem civilizace – cca 1,7 % site i to vetsinou jenom jenom primestske (system S-Bahn). Vyjimkou je asi jenom kratky NEC. Sit vybudovali a stale vlastni nakladni dopravci, kteri to, ze pousti sem-tam nejaky vlak s lidmi na svou trat povazuji za neco jako „humanitarni charitu“ a maji nulovou snahu na tom neco zmenit. Jizdni doba nakladnich vlaku je tam (stejne jak tady, krome mala vyjimek) absolutne nezajimavy udaj. Tamejsi ropna mafie (sahajici od mest az po Senat a Kongres, vcetne Trumpa) uz stoleti uspesne blokuje cokoliv proti elektrifikaci, nebo vyraznejsimu pokroku osobni dopravy… Číst vice »
Není (ne)elektrifikace americké sítě spíše funkcí toho, že jednotlivé železniční společnosti maximálně ždímají stávajcí infrastrukturu a minimálně investují do její údržby, natož pak do jejího rozvoje?
To se jeví jako poměrně stabilní budoucnost evropského průmyslu. Výroba, údržba, servis. K tomu se pak nabalí ETCS 🙂
Vyrábí se to v USA.
cokoli, co chcete prodat v USA musí být alespoň poskládáno v USA – mají na to zákon – tam jen tak něco nedovezete – když to zaváděl rus, nebo číňan, tak byl kolem toho humbuk, že svobodný trh a podobný blbosti – přitom USA byli první, kteří to zavedli
Ne, pouze pokud se to kupuje z federálních dotací. Např. New Jersey Transit používá elektrické lokomotivy dovezené z Německa, protože je koupili z vlastních zdrojů, a ne z federálních peněz.
A například Brightline West a California HSR myslím kvůli federální dotaci žádají o povolení vyjímky z Buy America, protože značná část technologie (vlaky, zabezpečení) se bude dovážet z Evropy.
Byl to ten slavný den kdy k nim byl zaveden elektrický proud..
K nim jako nad železniční koleje. Jako rozumím, že situace v USA je o dost jiná než v Evropě či vlastně kdekoliv jinde na světě (je nějaký jiný stát světa kde na železnici tak moc převládá diesel nad elektřinou?). Ale i tak mi přijde ta preference dieselu jako anachronismus.
To není nějaká cílená preference dieselu, to je výsledek ekonomických podmínek panujících na amerických železnicích (vlastnictví a financování infrastruktury dominantně na tržní bázi) a míry zdanění kapalných paliv.
No a ta míra zdanění kapalných paliv, to není preference dieselu před elektřinou? 🙂
Sekundárně ano; primárně je to nastavení daňového systému tak, aby auto bylo levné a dostupné pro prakticky každého. Což má původ někdy v čase modelu T, na venkově to jistě má své oprávnění dodnes, v aglomeracích ne (a zřejmě nikdy nemělo). Nejsem amerikanista, ale obávám se, že tohle je jedna z neměnných daností amerického systému, neboli zásadní zvýšení zdanění paliv je společensky neprůchodné.
Ropna mafie v USA je velmi silna.
Dokud máme v energetickém mixu 50% el. energie z uhlí, byl bych s tou ropnou mafií hodně krotký.
U nás má Vectron na koridoru, komín někde u Kadaně.
no a cena nafty je tam nesrovnatelně nižší.
Aha, beru nazpět, vyplývá z předchozího komentáře.
Něco mi říká že takových států je dost, uvedu dva: Austrálie, Indie. Když tak to opravte. Díky.
Indie má elektrizováno cca 95% širokorozchodných tratí a postavila i speciální nákladní koridory (DFC – Dedicated Freight Corridor, doporučuji shlédnout na YT jak lokomotiva WAG-12 tahá patrové kontejnery). Tam preference dieselu moc není…
Napriklad v Malaysii maji o mnoho vice dieslu nez elektrifikovanych trati.
U těch kalifornských KISSů jsou pozoruhodné ty dvoje dveře v různých výškách. Je to právě kvůli plánovanému budoucímu zapojení tratě do CHSR, která si ve své normě určila vysoká nástupiště (1283 mm), což je ještě víc než americký „standard“ 1219 mm.
Oproti tomu stávající stanice Caltrainu mají obvykle nástupiště ve výšce 559 mm, což je docela blízko našemu TSI, takže Stadler nemusí dělat velké úpravy.
Prozatím budou vysoké dveře zaslepeny a budou tam podélné sedačky, a „někdy v budoucnu“ se možná udělá přesný opak.
Spíš tam budou oboje (ty stávající zastávky předělávat nebudou), takže doufám, že se to nestane, protože ten prototyp s oběma páry dveří vypadal strašně.
Vůbec ta železnice v USA je pro nás šok.
* většinou smrduté hršící naftové lokomotivy
* i elektrické vlaky čanto nepřetržitě cinkají, takže ruší hlukem i noční klid
* cena například v okolí NYC násobná oproti ceně pronájmu auta a benzínu
* malá rychlost
Pomalé a drahé to tu máme často též, jen náklady jsme vyhnali povětšinou na silnice, kde místo lokomotiv na tratích bez drátů ruchají stejně, jen tím asi neruší noční klid… 🙂
Na silnici je tam výrazně větší socialismus než u nás (infrastruktura přímo z daní a ne ze spotřebky, parkovací minima aj.). A naopak nákladní železnice je téměř tržní prostředí…
On ten převod z výběru spotřební daně z paliv v ČR směrem do SFDI je spíš symbolický – nějakých 10 % výběru proudí do SFDI, kde opět tvoří nějakých 10 % národního příspěvku. Takže v tom „infrastruktura přímo z daní, nikoliv ze spotřebky“ se zásadně nelišíme. Ale samozřejmě souhlasím, že železniční infrastruktura se pohybuje dominantně v tržních podmínkách, s výjimkou nemnoha tratí Amtraku nebo právě tohoto projektu Caltrainu.
a přesto má nákladní železnice v USA celkově 40 procent podíl na tamní dálkové přepravě zboží. Typická evropská železnice vozí 80 procent pasažéru a 20 procent nákladu v USA je to 16 vs 84 procent nákladu . Velkou výhodou železnic v USA pro přepravu nákladu je širší vzdálenost mezi vlaky, to umožnuje používat větší vagony. Evropské železnice jedou v zásadě na dotacích , americké ve srovnání s nimi jezdí “ za svoje“ …
To si myslíte proč? Např. na tenhle projekt šel federální grant, tuším $647 mil..
To jsou (v ramci USA) jenom drobky zavedene Demokraty.
Jestli vyhraje zase Trump, tak pujde podpora zelezni ke kopru.
Pouhých 100 let po Praze…
V Praze před 100 lety elektrické vlaky s cestujícími ještě dávno nejezdily, ne?
V Praze se elektrifikovaly největší nádraží už ve druhé polovině 20. let soustavou 1500v stejnosměr takže část vlaků už v té době vozily elektriky 😉👍👍
To já vím, ale to byly jen spojky ve městě. Jezdily tam vlaky s cestujícími a odkud kam?
Wilsonovo-Vysočany jako příklad.
Kdy že to zakázali vjezd parních mašin na hlavní a začalo se všechno z blízkých nádraží přetahovat elektricky? Jistě dávno před elektrifikací tratí z Prahy ven.
Jemné zaokrouhlení…
Ty 3 roky je nic.
Sláva to sice je, ale také v rozhovorech uvedli, že Caltrain je stále na 38% přepravy oproti předpandemickému roku. A to je masakr, který s celou ekonomikou téhle investice a provozu musí hrozně zamávat. Lehce se tak může stát, že to bude spíš odstrašující přiklad zmařené investice. Protože Američani nejdou tolik po ideologii, ale po číslech.
https://www.youtube.com/watch?v=kS68RN2UUx0
V Kalifornii bych se o to tak nebál a nový koncept asi lidi přitáhne, ale s ohledem na to, že trať vede Silicon Valley, tak tam už návrat do práce nikdy nebude takový jako před pandemií.
Ta investice byla nutná tak jako tak, protože trať Caltrainu bude sloužit jako poslední míle kalifornské VRT do San Francisca.
Caltrain má jedinou „normální“ železniční stanici v SF, a to na celkem dobrém místě, takže hodnota tam je.
Jo, to máte pravdu s tím použitím pro HSR
Zrovna Kalifornie není typická Amerika. San Franciská aglomerace ale poklesla oproti před Covidové populaci kolem 4%, k tomu další lidi co přešli trvale na částečný nebo úplný home ofice a ti, co nechtějí chodit kolem šířící se populace houmlesáku a feťáku v Kalifornii.. San Franciská aglomerace má čtvrtý největší pokles obyvatel ze skoro 400 aglomerací v USA, většina aglomerací v tipicky Demokratických státech, které do vlaků historicky sypou peníze se vylidňuje nebo stagnuje.
Rád bych se mýlil, ale vaše kombinace pravopisných chyb a tragicky vyznívajících informací dost zavání ruským původem.
Lol, naší vesnicí ruský gent neprojde a downůw syndrom k tomu.
Z toho skoro vyplývá, že se daří jen tam, kde vládnou republikáni. Což je samozřejmě hovadina.
Nevím, odkud Elb má svá pocovidová data, ale z posledního US censu plyne, že obyvatelstva přibývá v městských aglomeracích, zatímco venkov se vylidňuje, bez ohledu na to, jestli je to stát „typicky demokratický“ nebo „typicky republikánský“. Pěkně je to vidět jak v republikánském Texasu, tak demokratickém New Yorku.
https://en.wikipedia.org/wiki/2020_United_States_census
Sám v tom vašem článku se odhalujete v tom, že 5 nejrychleji rostoucích států mezi sčítáními byly všechno rekupublikánské státy ve 20 nejrychleji rostoucích státech je 15 republikánských a jen 5 demokratických, což samozřejmě nic neznamená. 😀 New Yorku klesá populace už třetí nebo čtvrtý rok v řadě, Austin v Texasu je aktuálně nejrychleji rostoucí více než milionová aglomerace v USA, což nemůže být žádný šok, když mezi sčítáními 2010 a 2020 byl Texas třetím nejrychleji rostoucím státem unie.
Data k jednotlivým rokům poskytuje stejný úřad, který dělá federální sčítání.
Ano, je to hovadina. Aby se na tom dal postavit aspoň nějaký, byť pochybný argument, muselo by se zjistit, jestli prchá politická většina nebo menšina, a vyargumentovat, jestli je to příčina nebo následek a hlavně proč.
Tipnul bych si, že obě ty strany na to nějaké studie mají a výsledky jsou zcela rozdílné. 😀
Váš komentář je taky dobrá hovadina..
Přesně tak to je..
Zdroj dat?
A co napsat konkrétně kterých u příspěvku s několika větami? Jestli myslíte ty populační změny, tak Americký úřad pro sčítání lidu, respektive jejich odhady, které každoročně vydávají, podle nich mezi lety 2020-2023 pokleslo metro San Francisca o 3,83% procenta, samotné město pokleslo za 3 tři roky o 7,4%, mezi lety 2022 a 2023 vzorstlo o pohých 500 obyvatel. https://en.wikipedia.org/wiki/Metropolitan_statistical_area
To se klidně může stát, přinejmenším na federální úrovni – Trumpova administrativa obstruovala s příspěvkem na tento projekt a pokud se do Bílého domu vrátí, může to používat jako argument pro nepřispívání na podobné projekty.
Malinko se jim to zdrželo. Už začátkem 2020 visely v některých úsecích dráty a plánoval se zkušební provoz. Ví někdo proč se to tak vleče?
V USA se v případě železniční infra vleče vše… elektrifikace byla dokončena až někdy v loňském roce, pak nastalo zkoušení, chvíli trvalo, než se to napojilo na síť etc.
hm, co se asi tak mohlo v roce 2020 stát…
A další elektrifikovanou železnicí bude v Kalifornii na jihu projekt VRT Bright line West.
Ta bude až třetí. Aktuálně běží výstavba California HSR
California HSR bude až po Brightlinu. I kdybychom nevěřili, že to Brightline stihne do roku 2028, tak to téměř jistě bude i tak dríve, než první úsek Cal HSR někdy v první polovině 30. let.
To je super… a pak že my (ČR) jsme mimo. Elektrizaci vynechám (provoz na naftu je/byl v USA asi levnější, tak nač elektrika), ale maximálka na trati je 79mph, což je nějakých 127km/h, to se i u nás jezdí rychleji 🙂
Vzhledem k tomu, že na 82km je 27 zastávek, což je zhruba co 3km, tak těch 120km/h je dostačující.
Ten vlak je městský/přímětský osobák..
Tak tohle je aglomerační trať, která vymetá všechna známá města v Silicon Valley jako Palo Alto či Menlo Park. Rychlost tady celkem postačuje, stejně jako bude stačit 120 na trati do Kladna.
Jak je psáno v článku tak omezující bylo spíš zrychlení než maximální rychlost. Nevím ale jak daleko jsou od sebe zastávky. Moderní S-Bahn s dobrým měrným výkonem nemá problém zrychlit třeba na 200, pokud to pojede aspoň pár kilometrů, při brzdění se to zas vrátí do sítě díky rekuperaci.
Zastávky jsou celkem blízko od sebe…… celá trať k nahlédnutí např. zde https://www.youtube.com/watch?v=ELS0fYEnQmY&t=4380s
Taky tam jezdí zastávkové vlaky po hodině, a do toho ve špičkách pár spěšňáků. Navíc jsou tam pořád úrovňové přejezdy, takže vyšší rychlost je problematická.
V EU plati „stare trate nemusi byt oploceny a odprejezdovane na neurcitou dobu“ – mozna to bude i v USA. Nasledky jsou ovsem jasne: Studenka atd.
Tam bude velký průlom v rychlosti až VRT, ale podle toho, jak se to vleče, tak to bude asi stavba století
Ropna mafie bojuje proti zeleznici na vsech frontach USA.