Téměř 19 hodin ve vlaku. Jedno z nejdelších spojení v Evropě míří zpět pod švédské dráhy
Noční vlak ve Švédsku. Foto: Trafikvertet
Norský dopravce na trase končí po 4 letech.
Norský dopravce na trase končí po 4 letech.
Jinak shodou okolností dnes dopoledne došlo opětovně k vykolejení na trase vlaku. Tentokrát se to stalo severně od Gällivare a tak je uzavřen provoz mezi Gällivare a státní hranicí.
To už je fakt divný. To už je od prosince 2023 na této trati třetí, o kterém vím. Někde u Gällivare přitom vykoleil náklad také cca před 3 lety.
Co já vím, tak včetně těch dvou zimních vykolejení, to je už 6. nebo 7. případ.
O zbylých jsem nevěděl, ale pravda, nesleduji to moc bedlivě. Nicméně ty dvě zimní byly asi nejhorší, tedy hlavně ta první.
Je smutné, že devatenáctihodinové spojení je Evropě takovou raritou. Jak má být železnice alternativou leteckého spojení, pokud se každé 4 hodiny musí přesedat mezi rozdrobenou „dálkovkou“ spojující akorát dvě sousední metropole (občas ještě s kořením v podobě přesunu mezi dvěma nádražími, zdravím do Budapešti)?
Vůbec se nedivím Maďarům, že se zuby nehty snaží bránit Hungarii. Od nás se nedá přímo dostat nikam dál než do sousedních států a Maďarska. Jedinou vlaštovkou v tomhle ohledu je European Sleeper, kterému držím palce.
Máš recht. Práve pred pár dňami sme plánovali namiesto lietadla použiť na cestu ro Ríma vlak (z BA). Keď mi vyhodilo spojenia, tak som to rýchlo zavrel a kúpil letenky ….
Ten vlak je ale vnitrostátní, zatímco ve středu Evropy se hraje na národní železnice se změnou dopravce na hranicích států – železná tradice.
Velikost Norska v porovnání se středem Evropy, povšimněte si Varšavy a Říma. Norové tuhle dálku jezdí vnitrostátně, ale také ji často létají.
https://www.thetruesize.com/#?borders=1~!MTQzNzMyNjA.MTI3MjI2MTM*MjA4ODI5MTY(MTgzMzE4OTE~!NO*MTk4NTMyNA.NjgzNTU)NA
Spojení Stockholm – Narvik vnitrostátní není, vhledem k tomu, že Narvik je v Norsku a Stockholm ve Švédsku. Nicméně chápu, jak to bylo myšleno. Navíc Narvik je od zbytku norské sítě odříznut a dopravu tak zajišťuje švédská strana podle švédských předpisů.
Nicméně i v našich končinách se dají najít dlouhé spojení, např. Budapest – Zürich nebo již zmiňovaná Hungaria.
Nevím, jestli jste myslel to samé, ale ten vlak je ze Švédska do Norska.
Medzištátny je tam len koncový úsek, 18 hodín tej trasy vedie po švédsku. A zvyšok je ostrovná trať na ktorej tiež jazdia len švédske vlaky, nijak nenapojená na nórsku sieť.
Jmenovalo se to Rakousko-Uhersko a vnitrostátní linky to mělo taky…. A vlastně to tady ty naše tratě postavilo…
Ony ty sousední země taky nejsou žádná hitparáda. Potřeboval jsem nedávno do Bonnu. Necelých 700 kilometrů, kouknul jsem přirozeně na vlak – dva až čtyři přestupy, 10 až 12 hodin na cestě, ceny za zpátečku začínající na 200 € a končící v nekonečnu. Pak jsem zjistil, že tam létají Eurowings, 50minutový let, zpátečka za 100 €. Samotného mě štve muset na takhle krátkou trasu použít letadlo, ale jinak to holt nejde. To samé třeba Düsseldorf a Frankfurt.
To je furt samá proklamace podpory výměny letadel vlaky a za posledním barákem v Bruselu už jen trapné ticho…
On je problém, když tam potřebujete z Česka, které má jediné trochu slušné železniční spojení s Německem přes Drážďany, což je v pro cestu na západ Německa obrovská zajížďka. V samotném Německu už je noční cestování docela v pohodě, pokud vám tedy nevadí celou cestu sedět, popřípadě i stát (ano, i to jsem zažil, byť ne na vlastní kůži), v nočním ICE, ve kterém je navíc zavřená hospoda.
Plně souhlasím. Rád se toulám po horách a třeba bulharské hory jsou pro mne legendární. A nejen to. Ony jsou prostě krásné. V Bulharsku si člověk kopce může propojit i s gastronomickými zážitky a třeba i s výborným vínkem. Jenže se tam dá přímo a snadno dostat pouze autobusama. S tím, že si cestou zpátky postojíte třeba 16 hodin na srbsko-maďarské hranici (vlastní zkušenost při odpolední teplotě +40°C). Za vlak a cestu vleže by hodně lidí rádo zaplatilo několikanásobek oproti autobusům. Ale ta možnost vůbec není. Ovšem na druhou stranu je to asi pochopitelné. Českých zájemců by byl sice asi… Číst vice »
Po roce 1990 se lidé prostě vrhli na Západ. Sice tam zpočátku neměli ani na WC, ale byli tam, byť za socky, což už jim tam asi nikdy nikdo ani po letech neodpáře. Časy až 20vozových rychlíků Praha – Sofia, jako byla Panonia, se už asi nikdy nevrátí. I když… Také mne nenapadlo, že Regiojet dokáže zaplnit 16vozové vlaky k Jadranu. Jak je vidět, jde to, a za mne obrovská škoda, že to skončilo.
Jsem netušil, že sousedíme se Švýcarskem. 😉
Jak je možné, že Švédsko u dotovaných vlaků porušuje legislativu EU, která zakazuje povinné místenky, takže se do toho pak cestující nedostane? Jaké dostalo sankce z Bruselu? Toto se v minulosti řešilo, když ČD zavedly kapacitně nevyhovující Railjety do Brna a chtěly v nich povinné rezervace a MD tehdy odpovědělo přesně takto, že povinná rezervace není možná kvůli dotacím z veřejných zdrojů…
A je to legislativa EU nebo našeho MD? Dálkové vlaky v Maďarsku nebo Polsku jsou povinně místenkové a předpokládám že na podnikatelské riziko nejezdí.
To nesouvisí s EU, ale s požadavkem MD, které tyto vlaky objednává a platí…😉
Žiadna taká legislatíva EÚ neexistuje. Ide o rozhodnutie MD ktoré si želá aby jeho vlaky povinne miestenkové neboli.
Zrovna 2 týdny zpět jsem tuhle trasu absolvoval (verzi s přestupem v Bodo) a bylo to úplně na pohodku svezení. Lůžkový vůz pohodlný, klima fungovala, dost zásuvek, zamykání na kartu.. a výhledy hlavně v Norsku před Narvikem luxus. Navíc se v některých vozech dají stáhnout okna, takže člověk může čumět ven. Je sice pravda, že vagony jsou starší (hlavně ty sedící) a letecky by to upřímně řečeno vyšlo o pár stovek levněji, ale to by byla děsná nuda. 😄 Doufám, že ty noční spoje nějakou formou zachovají, byla by jich škoda nechat tam jezdit jen náklady. I když podle toho… Číst vice »
Píšu Bodo, ale myslím samozřejmě Boden.
Jel jsem tím hodněkrát, naposledy letos v březnu, a musím konstatovat, že je to velmi dobrý spoj. Že by nebyl vytížený, to mně tedy v uvedeném období,,kdy tam jezdím nejčastěji, rozhodně nepřipadalo. Píši o přímém vlaku, nikoli o krátkých osobáčcích. Pro zimní cestování na sever za dobrodružstvím je to jednoznačně nejlepší varianta, jak se tam dostat. Ale že by se vlak pod společností Vy nějak zlepšil, to mně fakt nepřipadalo. Myslím, že si té změny většina cestujících ani nevšimla.
Další věc je, že se až do Narviku od konce loňského roku několik měsíců nejezdilo kvůli dvěma vykolejením nákladních vlaků poblíž hranice, takže je možné, že si na opětný provoz vlaků mezi Kirunou (nebo Abiskem) a Narvikem lidé ještě nezvykli.
Vlaky z Luleå/Boden na jih zachovány budou, více na sever to má spíš význam pro turistický průmysl. Jenže ta trať nestíhá, už takto je těžba limitována kapacitou tratě. Po zimních přerušení sjízdnosti tratě je v některých dolech dokonce zavedeno omezení těžby, což se dotklo několika desítek zaměstnaneckých míst. Už tak tam jsou přebytky v řádu milionů tun pelet připravené k odvozu ve kterých leží obrovské peníze. Tedy otázkou času je jen kdy bude určitá část osobní dopravy zastavena. Na druhou stranu osobně nechápu proč švédské železnice trpí náklonností k tisíce vyhybnam místo dvojkolejné trati. A ještě poznámka, i o provozování… Číst vice »
K místním vlakům se nemohu vyjadřovat, ale noční vlak Stockholm – Narvik je, pokud vím, vytížený dost a rozhodně ne pouze turisty. Samozřejmě že tam jsou výkyvy, ale ty jsou všude. Zdvoukolejnění tratě by určitě pomohlo a pokud vím, společnost LKAB o ně léta usiluje. Ale na druhou stranu, že by se tam dva až tři osobáky nebo rychlíky denně nevešly, to si fakt nemyslím.
Do Boden / Luleå je vytížen dojizdeči – na jednu nebo druhou stranu, proto stát má eminentní zájem na zachování vlaku v této relaci. Dále na sever jsou to povětšinou turistické cíle cestujicích, což je důležité pro tamnější část hospodářství podnikající v turistickém ruchu. 100 lidí do autobusů dostanete snadno, ale 1000 t rudy, to už tak po silnici snadno nepůjde. Píše se hlavně o nahrazení autobusy osobního provozu z Kiruna dále na sever.
Možná jsem ovlivněn tím, že tam jezdím v březnu, kdy jezdí návaznými autobusy k vlakům lidé s opravdu objemnou bagáží, že cca 15 až 20 lidí zaplní velký autobus. Ne samotní lidé, ale právě jejich zavazadla. Ve vlaku se takoví cestující rozptýlí mezi ostatními, „normálními‘, ale v autobusech je to už problém. Jasně, přeprava rudy je přednější, což je na organizaci tamního provozu leckdy vidět, ale přesto má i osobní doprava do těchto končin své místo.
Kým sa tam nevymení vozový park (ktorý vlastní Trafikverket takže je nezávislý na dopravcovi), veľa sa toho nezmení. Vždy ma fascinovalo aké neskutočné vraky tam sú schopní vypravovať – polovica súpravy s odpadajúcim lakom nie je nič výnimočné.
A nejen vagóny, součástí kontraktu byl i najem lokomotiv a na to právě poukazovalo Vy, jak byly poruchové. Jinak na některých nočních vlacích (které momentálně provozují SJ) jezdí ještě vagóny vyrobené na přelomu 40/50-tych let. V každém případě určitě k zlepšení kvality došlo. Srovnání s nočními vlaky, které nadále provozuje SJ, tak noční vlaky od Vy jsou na tom o něco lépe. Jinak nové vagóny objednaný jsou, ale je tam kolem toho stále diskuze. Tedy objednaný jsou snad pevně zatím jen vozy v evropském profilu pro cesty na kontinent. Tyto starší vagony jsou ve švédském národním profilu a díky šíří… Číst vice »
Právě ty vozy se švédským profilem, podobně jako s ruským (resp. postsovětským), čínským apod., jsou to, co činí cestování příjemným, v nestísněných podmínkách.
Ono také záleží na tom, co vše tam chcete nacpat a za jakou cenu, byť jasně, větší profil umožní snazší řešení.
Na přelomu zimy a léta tam cestuje spousta lidí včetně mne s obřími zavazadly nezbytnými pro dlouhodobý pobyt v pusté zimní horské krajině, takže velké zavazadlové prostory jejich lehátkových vozů jsou tam plně na místě. U lůžkových je to výrazně horší. I tak tam ale některá zavazadla celou cestu různě stojí v uličkách, což tam ale ku podivu nikomu moc nevadí.
… zimy a jara… 🙂
Původně tě to napsal dobře. Tam v Nortlandu pořádně nic jako středoevropské jaro není. Tedy ze zimy do léta.
Běžně máte ve stinu ještě sníh a na slunci už kvetou pampelišky, což přichází podle oblastí od začátku května a někde až do začátku června. Jako jaro se tam uvádí počasí, které se ve střední Evropě pokládá za úplnou zimu.
Stačí aby se do šíře vagónů vešla ulička a lůžko/lehátko dostatečně dlouhé.