V Brazílii spadlo na předměstí São Paula ATR 72, po pádu začalo hořet
Letadlo ATR 72 společnosti Voepass. Foto: Voepass
K události došlo při přiblížení na letiště v São Paulu, na palubě bylo 62 lidí.
K události došlo při přiblížení na letiště v São Paulu, na palubě bylo 62 lidí.
Ani silná námraza – several icing sama o sobě neznamená pád. ATRka, stejně jako všechna další letadla mají přesné postupy, jak z ní vybruslit. Avšak ATRka je díky svému profilu křídla na námrazu náchylnější než proudová letadla a posádka musí velmi rychle reagovat….
To nejí kvůli profilu křídla, ale kvůli nedostatku zdroje teplého vzduchu. U proudových letadel se vyhřívá celá náběžná hrana horkým vzduchem z motorů (bleed air, nevím jaký to má český ekvivalent). Turbohřídelové motory takový přebytek tepla nemají a tak mají turbovrtulové typy mechanické odledování („nafukovací“ náběžky křídla a stabilizátoru).
Jinak ATR není certifikováno pro „severe icing“ a pilotí musí bez meškání opustit zónu s takovými podmínkami, nárůst ledu je až 1 cm za 5 min, což eskaluje rychle.
https://www.theairlinepilots.com/forumarchive/atr/atr-cold-weather-operations.pdf
Je pravda ze „nafukovaci“ de-icing na ATR a na turbopropech obecne je takovy slabsi, ze zkusenosti i vic poruchovy nez „klasika“ na jetech. Coz je jeste umocnene tim, ze turbopropy v icing conditions travi mnohem vice letove doby nez jety. Ale zaroven bych se nestydel tvrdit, ze za bidne letove vlastnosti ATR v icing conditions muze i profil kridla.. relativne tlusta nabezna hrana spolu s nizkymi rychlostmi letu, plus pri „nahrbeni“ letounu pri pouziti klapek snadno namrza oblast kridla, kterou jiz de-icing nechrani. Jinak jen pro doplneni, uz z definice severe icingu zadny letoun neni certifikovany na delsi pobyt v… Číst vice »
Tak ono pomalejší letadlo určitě bude mít „tlustší profil“. 🙂 Netroufám si hodnotit, jaký to má vliv, vím že třeba laminární profily jsou hnusně háklivé na kontaminaci, ten ATR ale nemá.
Vím že už dávno opravovali vadu, kdy akumulace ledu vedla až k vychýlení křidélka, která jsou ovládaná nepřímo aerodynamicky a ke ztrátě kontroly. To bylo po vážné katastrofě a dělali pak i letové zkoušky se simulovanou námrazou (let ve vodní mlze vypouštěné jiným letounem.
S tou certifikací máte pravdu.
RIP 🤍🖤
Dostat se do ploché vývrtky z rovného letu v 17 000 ft, to se něco pokazilo a někdo možná taky něco pokazil.
Jediný co mě napadá je selhání jednoho z motorů a následně špatně vyřešení, je to jen má teorie která nemusí vůbec znamenat to co se doopravdy stalo.
Je mi líto všech na palubě, a určitě to musel být pro piloty hrozný pocit vědět že se už nic nedá dělat a jen čekat.
To je neskutecne.
To letadlo sotva uhasili, ale tady uz nekteri maj jasno tom, co se stalo…
A to se divim, ze to neni pan Ér Trabeller, kdo ma ve vsem jasno…
To je neskutečné.
Ten článek sotva napsali, ale tady „Air Traveller“ už musí okamžitě komentovat a shazovat všechny ostatní, protože jenom je přece odborník na všechno.
Rozumím, že někdy může byt vyšetřování „arm chair pilotů“ otravné, zejména na odborných leteckých webech.
Ale tady si dovolím nesouhlasit, vyjadřování teorií a jejich pro a proti je celkem dobrá osvěta/vzdělávání pro neodborné čtenáře.
Navíc předřečník zmiňuje, že jde jen o jeho teorii. Takže bych nebyl tak příkrý…
Nebo taky námraza. Na zahraničních webech se o tom spekuluje, prý podmínky na to byly a u ATRky by to nebyl první takový problém.
No v SP je teď na místní poměry velká zima, zítra má být max. 13°C a ráno jen nějakých 5, a do toho leje jak z konve. To je na námrazu ve FL 120-150 jak dělané a jak již řečeno, u AT7 by to nebylo poprvé. A navíc lze předpokládat, že v Brazílii nebudou mít místní piloti zase takové zkušenosti se zvládáním námrazy jako například v USA nebo v Evropě.
Možností je. Může to být i námraza, turbovrtuláky jsou na ní háklivé a s námrazou je odtržení proudnic jedna dvě i při dobré rychlosti. Může to být něco jiného…
No, samotná neřešená námraza může celkem lehce vést k „flight upset“. Ale dostat to do neřešitelné „flat spin“ potřebuje ještě kombinaci dalších faktorů jako porucha a/nebo špatná pilotáž.
Spekulovat se dá o lecčems. Ale jediný samostatný faktor tohle nedokáže….
Do ploché vývrtky se s dostatkem námrazy dostanete jedna dvě. Jak led roste, klesá vztlak na konkrétním úhlu náběhu, klesá výkon křídla, mění se charakteristika ovládání. Do toho námraza na stabilizátoru a utíkající vyvážení. Jak píšete upset, to jest poloha mimo běžné parametry, to je velká zátěž. Které křídlo ztratí vztlak dříve, to iniciuje vývrtku. Pakliže posádka drží tah motorů na vysokém výkonu, vývrtka bude plochá a obecně nevybratelná. Ale i při korektním zásahu, tedy dostat nos dolů, dvoumotoráky vybírají vývrtky špatně a ztratí na tom enormní výšku, není snadné zastavit rotaci. S kontaminovaným letadlem je to spíše nemožné. Ostatně… Číst vice »
Motory asi jely oba, vypadá to na námrazu, na kterou dost rychle nezareagovali a měli poměrně nízkou rychlost, takže stačilo málo. Ale uvidíme, jak říkal ten tibetský mnich.
Mám jedinou výhradu, k tomu mnichovi, uvidíme říkala Alena v Bruseli… 🙂