V Prostějově představili vysokorychlostní výhybku pro 230 km/h do odbočky
Výhybka z DT - Výhybkárny a strojírny pro vysokorychlostní tratě. Pramen: ACRI
Jazyk výhybky má délku téměř 70 metrů, bude se vyrábět v nové hale.
Jazyk výhybky má délku téměř 70 metrů, bude se vyrábět v nové hale.
tak výhybky, anóbrž veksle by jsme už měli. Teď už jen ty tratě a vozidla. Mmch je už známa alespoň funkční specifikace pro poptávku oněch vozidel?
Joo
To me zajima, jak takovou vyhybku odvezou z vyroby na stavbu.
Po částech, na těch speciálních šikmých plošinách.
Prosím znalejší o vysvětlení,
zda je opravdu takováto výhybka dostatečná pro VRT plánovanou v ČR. Např. VRT Polabí má být jak pro VRT Střední Čechy, tak pro VRT Východní Čechy.
Znamená to tedy, že jedním směrem se bude moci jezdit 350 km/h, ale na druhou VRT se musí spomalit na 230 km/h kvůli výhybce a pak zase zrichlit na maximálku?
Propady traťové rychlosti snad nejsou nic neobvyklého. I na koridorech, kde se jezdí 160, taky nikde 160 do křivejch není. „Zpomalit“ na 230 mi pořád přijde dost luxusní.
Jinak: *zpomalit, zrychlit
VRT je plánovaná jako čtyřkolejná. T.z. že vlak už v Běchovicích najede na správnou kolej podle toho, jestli pojede na Vysočinu nebo na Pardubice. Tím pádem už u rozdělení (na západ od Poříčan) nebude třeba jet do odbočky a zpomalovat.
Super! To jsem si neuvědomil. Moc děkuju.
Neskákejte na každou pohádku. Vysočinou přímo, do Peček (a třeba Wroclavi) odbočkou 230.
Nee, mezi Běchovicema a rozdvojením mají být v konečném řešení 4 koleje. Takže plnou traťovou to bude na Brno a na Hradec, a zbytek odbočkama (Pečky a Nymburk), u Peček bych si tipnul, že by těch 230 mohlo být, tam by tomu směrové řešení mohlo vyhovět, na Nymburk tak 160.
Nevím kde se takové názory berou, ale i na tomhle schématu je to všechno napřímo.
https://www.spravazeleznic.cz/documents/159614952/164392273/Tra%C5%A5ov%C3%BD+pasport/d7683bdd-3a80-4e51-ad38-2ae1d0e6c673?t=1704716816397
Polabi jsou dve separatni trate vedle sebe, tedy 4 koleje, zastavujici vlaky na terminalu odbocujici na jinou kolej k nastupisti, nebo pro prejezdy z jedne na druhou kolej, ci odbocka na konvencni sit mohou vyuzivat vyhybky kde do odbocky je nizsi rychlost, typicky 160km/h, ale muze to byt vice i mene.
Vyhodou vrt vyhybek tohoto typu jsou 3 pohyblive jazyky a jsou tedy bez srdcovky, coz by na VRT ani nebylo mozne.
Tedy ano, vlak zacne brzdit na max 230, spis mene aby mohl odbocit, primy vlak pak projede v plne rychlosti.
Kolik metrů je potřeba na celou výměnu, když jen jazyk má 70 m?
Výměna je (zjednodušeně) právě ten jazyk. Celá výhybka, která kromě výměny obsahuje střední část a srdcovku, je dlouhá cca 180 m.
Můžou to otestovat naživo v samotném Prostějově. Rychlost vlaků poblíž nádraží může soupeřit s nehybnými předměty, tak to mohou pak trochu rozjet…
V síti ČR nepoužitelná . Škoda.
ehm, doteraz to nebolo treba, v budúcnosti to určite treba nebude? Veď sa plánujú VRT …
Karel bude bojovník za lokálky nejspíš.
Správně. Jsme totiž lokálková země.
Planovat mohou.
A kdyby začali stavět, až budou mít stavební povolení?
Ale ne u nás
Takovou výhybku můžete naopak použít kdekoli, kde to prostorové podmínky umožní. Třeba v Braníku.
no to sice ano, ale ten vlak v Braniku by ji projizdel tou asi 60km/h rychlosti docela dlouho a blokoval tak druhou kolej pomerne dlouho…
Proč?
Výhybka s konstrukcí na 350 km/h? Na co?
Aby se po ni těch 350 dalo jezdit.
Všechny typy výhybek (jen 3 druhy), které budou vloženy do VRT tuto rychlost budou muset vydržet, ale asi jste nepochopil, že jen v přímém směru. V odbočném směru tímto článkem probíraná výhybka zvládne 230 km/h.
Á, zase vymysleli „teplou vodu“….
Súkromná firma si rozširuje portfólio. Kam by to tak malo byť? Nápad votrieť sa do už existujúceho trhu ako ďalší možný dodávateľ k existujúcej konkurencii, pritom nabrať know-how a to ešte v segmente, kde sa v „blízkej“ budúcnosti očakáva veľký dopyt. To je fakt zlý plán, že?
To keby sa pustili do vývoja výhybiek pre Hyperloop, to by bolo, pánečku! Síce nikto v širokom okolí žiadne Hyperloopy stavať neplánuje, takže by nikdy žiadnu nepredali, ale súkromná firma by predsa nemala myslieť na také malichernosti, ako zisk, nie? 😛
Kde se v okolí ČR mají v blízké budoucnosti budovat VRT tratě s napojením do ČR? Se ptám…
Rakousko plánuje Nordbahn z Vídně k Břeclavi. Polsko má celkem plány. Nejrozplánovanější úsek je tunel VRT trati směrem do Němcecka. Ale to je vedlejší..
Hlavní přínos totiž budou mít ty trati pro vnitrozemskou dopravu. Dnes se táhnu vlakem z Brna do Ostravy za 2:17 nebo z Brna do Prahy za 2:30. Nekonkurenční k silnici. Po VRT bude oboje za hodinku..
A hlavně, ty tratě uvolní kapacitu na dnes přetížených tratích.
Nordbahn z Vídně k Břeclavi je dnes na 160 km/h a chtějí ho zrekonstruovat na 200 km/h. Takže žádná VRT, ale konvenční trať.
Ale kdepak, Nordbahn se předělává na 160 km/h, hotovo má být 2026, žádných 200. nyní se tam jezdí z Vídně 120 km/h (!). A do Vídně 120 km/h a na krátkém úseku 140 km/h.
Polsko.
A myslíte si, že by jim někdo prodal know-how na takovouhle výhybku za levný peníz? Jestli teda vůbec prodal…
Ajéje, zase jediný správný dodavatel?
On už snad prošel nějakým výběrovým řízením..?
Typický postup politiků. Už před 10 lety se vědělo, že ta výhybka je v havarijním stavu. Kdyby nezasáhli pošahaní politici, dávno tam stála nový modern výhybka.
Rekonstrukce – jakože zůstanou koleje? Ty zrovna jsou nejhorší na celém železnice, je to písek a bláto obalené kamením. A jak známo – nejdůležitější pro únosnost, životnost a bezpečnost výhybky jsou pražce.
Jó politici – nerozumí ničemu, nic neumí – ale rozhodovat chtějí o všem. Když se jim nelíbí posudek odborníků, osloví jiné (a zaplatí jim) – a kupodivu dostanou opačný posudek.
Proč mám pocit, že plácáte páté přes deváté? Jakou spojitost s tímhle článkem konkrétně mají politici? Být vámi, jdu se projít do lesa… Nebojte, neuškodí vám to. Naopak to může jen pomoci.
Četl jste to po sobě?
Generátor náhodných slov? 🫣
Axelův bratranec?
O čem to, pro pána krále, břeptáte?!?
Senilní demence?
Někdo z cechu formanů?
Vlaky jsou přežitek
Auta jsou přežitek. 😛
Tak to bude zajímavé, až pojede drážní inspekce někam k nehodě a bude muset na kole, protože tak stanovili ředitelé lidských osudů.
Tak je přežívejte dál. 🙂
Jak se vlastně takový výrobek testuje?
Jako vážně, jak lze nasimulovat provoz na takové výhybce?
Ptám se ze zájmu, nemyslím tím, že bych nevěřil v kvalitu té výhybky.
Úplně to samé napadlo i mne. A taky… Ne, že bych tomu nutně nevěřil, jen mne to napadlo a z hlediska bezpečnosti je nějaké testování, nějaká výdrž a spolehlivost hádám potřeba.
Ako najpravdepodobnejšie mi pripadá pokusné vloženie do „konvenčnej“ trate tak, ako sa testovala výhybka v Poříčanech. Síce sa bude jazdiť „len“ 160 cez obe vetvy, ale aspoň to bude prevádzkové zaťaženie. Spoľahlivosť prestavovacieho mechanizmu v rôznom počasí to otestuje. A dynamické namáhanie od 20 obutých ložených Wapiek vs. ľahká VRT súprava si netrúfam odhadovať. Veď aj v tých Poříčanech sa jazdilo len 120 do odbočky a 130 priamo, kým výhybka, ktorá bola celá oblepená tenzometrami a ďalšími senzormi, bola navrhovaná na 160+ priamo a 130 do odbočky.
Digitální dvojce je odpověď
ovšem poněkud neúplná…
Mám obavy jako budoucí cestující ( i když na cestovní rychlist 320 v ČR nevěřím), celé to VRT bude pro ČR úplná novinka, nikdo tomu tady v praxi nerozumí, nemá praktické zkušenosti (firmy, dodavatelé), max. tak VŠ učitelé a inženýři četli západní skripta. Aby z toho nebyl průs…r.
Když to někde v zahraničí zaváděli, spouštěla se lidem z nosu krev a přestaly krávy dojit? Ne?
Tak proč by to po desítkách let zkušeností v cizině měli Češi tak podělat..? (zvlášť když čerpáme know how od Francouzů).
A proto zalezeme do kouta, aby se nám nic nestalo…
Když testovali výhybku do odbočky na 160, tak ji měli docela dlouho (cca 10 let ???, opravte mě někdo) v DT za halou (asi je na stejném místě) a nechávali ji tam pravidelně přehazovat (pohyblivé části). A pak se musí dát někam do koleje.
Uz jsem se lekl, ze je to vyrobeno pro nas…
Jasně, na VRTce se bude přes výhybky jezdi 100 rovně a 40 do křiva, jako za socíku.
Ok kolik to bude mít přestavníku? Kolik snímaču polohy?
Jak se bude obsluhovat při poruše? Klikou?
Udržba? Západka na kolika místech, kdo to bude seřizovat?
Jestli to bude jako angličák s pohyblivýma srdcovkama a zámky pro případ poruchy tak to nebude umět nikdo nouzově obsloužit.
V případě, že bude tato, nebo podobná vyhýbka na VRT… Asi pochybuji, že by někdo na VRT šel a obsluhoval tuto vyhýbku při poruše klikou. To jsou zase nápady. Já jsem Teda amatér, ale… Hádám, že nejsme 30 let nazpět, nebo zkrátka ve stanici, kde se takovéhle řešily, či řeší. Tohle jsou (hádám) vyhýbky na širou trať, (a nejenom tohle, ale i v těch Prosenicích například)… Takovéhle vyhýbky prostě hádám nemají nějakou speciální „nouzovou“ obsluhu. Buď funguje, nebo nefunguje. V případě, že nefunguje, tak by se hádám měl automaticky okamžitě zastavit na trati jakýkoliv provoz… Prý kliky… Ha ha ha.… Číst vice »
Tož já si dovedu představit že by to třeba mohlo mít redundantní mechanizmus pohybu a dálkovou diagnostiku pro každé servo.
Na TGV-A takéto výhybky fungujú už viac ako 30 rokov a nikto s tým problém doteraz nemal … Samozrejme, nie z Prostejova, ale princíp prestavovania je hádam overený desaťročiami ….
Paráda!
To je ještě štíhlejší než 1:33,5, ne? Jaký má tedy úhel odbočení?
1:55,3
Svoboda se tim vytahoval na Twitteru.. Zajimalo by me, proc by to pro cesky VRT melo byt extra relevatni, urcite uz takovou vec umi vyrobit mnoho vyrobcu ve svete..
Několik zahraničních firem to vyrobit umí, ale mnoho jich není. Chceme být jen montovnou a nebo mít i vlastní vývoj a vyrábět výrobky s vyšší přidanou hodnotou? Nechci se zastávat jednoho z dvorních dodavatelů SŽ, ale nelíbí se mi když někdo kritizuje aniž by dané věci rozumněl.
Na druhu stranu není nutné vždy vynalézat kolo, ne vždy nese vlastní vývoj ovoce, tím spíš pokud jde o firmu, co má v českém rybníčku monopol a nemusí se snažit. Je ta výhybka aspoň „silně inspirovaná“ nějakým zahraničním typem? (stejně jako české koridorové pražce jsou taky jen kopií těch německých), aby existoval aspoň předpoklad, že bude dobře fungovat? Protože asi nebude jiná možnost otestování, než nechat přes to jezdit vlaky plnou rychlostí na budoucí VRT – a nějaký nedostatek pak může způsobit nehodu.
Mě nevadí že to český průmysl umí vyrobit, to mi naopak přijde fajn. Spíš jsem mě pocit, že Svoboda má radost, že to umí vyrobit jediný správný dodavatel..
No tak aspoň za ty miliony předražených pražců neco vyvinuli
Neví někdo, jestli bude použita na obou sjezdech (východní i západní) z VRT Moravská brána do stanice Hranice? Vzhledem k tomu, že v SŽ stále šachují s finální podobou linkového vedení, tak by bylo přece krátkozraké, aby u východního sjezdu tato výhybka nebyla, protože tam je „teď“ jen REx s v(max)=200km/h.
Na západním, kde je Ex2, snad o výhybce pro 230km/h není pochyb
Děkuji za příp. odpověď
Dovedu si představit, že ani SŽ není až tak mimo, aby u východního sjezdu dala „pomalou“ výhybku jen proto, že tam „teď“ jezdí jen spěšňák s 200km/h. I když… při opravě stanice Hustopeče n.B. tam taky nechali původní výhybky co tam byly, takže průjezd stanicí je 100km/h (když je potřeba změnit kolej, tak 30km/h), a z obou stran stanice je 150km/h 😀
Zrovna ty Hustopeče jasně vypovídají o tom, jak jsou na SŽ mimo 🙂
Hustopečí jsou v pohodě, to se proste vynechala = někdy později se to doladi. Štve mě ale oblouk u Milotic.
Vzhledem k blízkosti stanice si myslím, že tu budou „jen“ výhybky na 160 do odbočky (na obou sjezdech). Myslím, že se vlak nemá šanci na 200 rozjet, nebo bezpečně zastavit.
No ono by na koridorech na exponovanych usecich dost pomohlo, kdyby vjezdove vyhybky do stanic mezi skupinami mely do odbocky stejnou rychlost jako je tratova. Takhle expres mezistanicne neobjede ani zastavkovy osobak, kdyz to musi ze 160 zbrzdit 2x na 80.
Mno to by se dalo řešit i jinak: Že ten osobák pojede přes výhybky do odbočky „o kolej vedle“ a rychlík ho předjede přímou trasou. V zastávce by tak byly 4 výhybky a 4 koleje.
Na vetsine zastavek stavebne zcela neproveditelne.
Na Slovensku to šlo. Zase vymysleme hranaté kolo
To se tam, kde nejsou v zastávkách podchody, nebo ideálně ostrovy, provádí dost blbě.
Spojky mezi kolejemi – nic?
Někdy by to asi pomohlo, ale dost často ho na těch exponovaných úsecích mezistaničně neobjede hlavně protože by „pokosil“ dva až tři vlaky v protisměru…
To by mělo smysl na čtyřkolejce spojky 1-3 a 2-4. Na tříkolejce 1-0-2.
Ale kde vychází pravidelné předjíždění protisměrem, bez sražení vlaků proti?
No pokud by to mohlo byt provedeno plnou tratovou, tak projeti mezistanicnich useku ve 160 netrva vice nez jednotky minut a takovych oken je spousta.
Ale i ty jednotky minut, pokud v protisměru jede něco každých 5-10 minut (a potkávací čas se tedy půlí), nejspíš něco pokosí. Samozřejmě takové rychlé předjíždění je fajn, ale je potřeba najít nějaké optimum na kolik má ta výhybka být, protože to prodlužuje zhlaví a nedá se to postavit v oblouku, někdy se to hodí až dál od stanice za oblouk, pak je ale o to déle to zhlaví blokováno projíždějícím vlakem.
Z Tábora do Chotovin…
Ferdinandka u Otrokovic, tam je to myslím využíváno.
Možná by to pomohlo, akorát takové zhlaví stanice by mohlo taky být dlouhé i jeden kilometr. Výhybky na 160 do odbočky mají cca 190 m, a cenově je to taky o jiných penězích.
….a ta propalena elektrika na 2x rozjezd je snad zadarmo? Jenze zatimco tu elektriku zaplati dopravce, vyhybku SZ. To jsou ty tzv. uspory v provozu.
Zadarmo to není, ale je to finančně úplně někde jinde, než zhlaví z takovýchto výhybek. Nehledě na zábory pozemků pro takto delší nádraží a vůbec možnost takovouto výhybku umístit. Například, na VRT se nepočítá s transformací takovýchto výhybek z důvodů minimalizace počtu náhradních dílů.
To v ČR nikdy nebudeme potřebovat
A tak co? Naběhnete na firmu a zakážete jim to vyrábět?
To jste vydedukoval z čeho? Pan nepsal, že kvůli tomu firma nemá vyrábět. Texty nestačí jen číst, je třeba jim i rozumět.
Nenaběhne, zaklekne. Používejte prosím správné odborné ekonomické termíny;)
Vy asi ne, ale já se rád rychlým vlakem svezu a už se to konečně blíží.
Já se taky rád svezu rychlým vlakem, nicméně v ČR je to těžká utopie
No, aj keď pripustíme, že celé plánovanie VRT je len plánovanie pre plánovanie (aj keď to tak úplne nevyzerá), tak sú stále VRT v Nemecku, Francúzsku, Španielsku a ďalšie sa v okolí chystajú. A všade tam sa DT bude môcť hlásiť do výberiek ako dodávateľ. Keby tú výhybku v portfóliu nemali, tak by sa nebolo s čím hlásiť.
Ano, rovně max 100 a do odbočky max 40. 150 let to tak stačilo, tak proč vymýšlet nějaké novoty.
🙁
A pročpak nee?
Je pravda, že se dají i koupit v zahraničí.
A autá sa tiež dajú kúpiť v zahraničí, a chlieb vlastne tiež. Len keď budeme všetko kupovať v zahraničí, tak vlastne neviem, odkiaľ získame tie peniaze, za ktoré to kupovať budeme.
Být v EURu, problém se “vyřeší sám”. Ala Černá Hora, Bosna. Atd.
Jsem ekonom, chápu dovoz a vývoz, ale pro 70% voličů to tak je a na Slovensku to tak i funguje ( v hlavách občanů)
Hele, mě vůbec nevadí, že DT tuto výhybku vyvinula, spíš naopak. Jestli ji SŽ koupí od DT nebo jinde bude záležet na kvalitě, ale i tuším na politice, jestli to SŽ dostane nepřímo nařízeno.
Jak se vlastně vybírá dodavatel výhybek? Požaduje SŽ konkrétního výrobce a model (aby bylo na celé síti pokud možno co nejmíň typů), nebo je to na zhotoviteli stavby, který vybere něco s požadovanýmy parametry?
Tipoval bych, že se musí soutěžit
Soutěží se firma která trať bude. V rámci toho jsou v zakázce uvedeny požadavky na svršek a spodek, mimo jiné i požadavky aby každá komponenta měla schválení od Správy železnic a dalších organizací. Dodavatel dopravní stavby, firma která dělá mosty, tunely, náspy, zářezy objekty pro staniční a traťové zabezpečení pak staví podle požadavků i svršek a osazuje schválené komponenty podle požadavků v zakázce.
Výrobců materiálu svršku je víc. Musí mít každý prvek, nebo sestavu schválenou u SŽ. Kolejnice tu máme nové nejméně od tří výrobců, pražce od dvou, upevnění od tří nejméně.
A výhybky? 😉 😉 😉
Výhybek v síti je taky určitě od několika výrobců, akorát to jsou historické kusy. Ale na to jste se asi neptal, že? 🙂
Z hlediska množství náhradních dílů bych řekl, že SŽ se o žádného dalších dodavatele dílů nesnaží. Jo, kdyby SŽ patřilo know-how na výrobu výhybky, a mělo možnost zadat jen výrobu, tak by asi problém s výrobcem nebyl. Jenže SŽ to know-how jen schvaluje, ale nevlastní.
A to se netýká jen výhybek…
Fakt už by to chtělo, aby nějaký aspoň krátký úsek VRT konečně vznikl. Ten přínos bude okamžitě znát.
Jo, je tady jedno úzké hrdlo, kde by to mělo smysl ihned, ikdyby se tam první týdny jezdilo jenom 100 km/h. Dnes je tam totiž několik km jedna jediná kolej, jako v dobách největší slávy Slavíčského tunelu.
Ne že bych nesouhlasil, dal jsem i palec. Jenže se určitě ozve víc lidí z více částí ČR. A rozhodovat, které místo „hoří“ nejvíc a kde to VRT spasí bych tedy s klidným svědomím nedokázal.
A proč by se to rozhodovat mělo? Každý s „pilotních“ úseků pomůže velmi mnoho. Pořadí záleží na čase praktické proveditelnosti.
„úsek“ bude ale v podání SŽ znamenat nějakých symbolických 15 km, aby se SŽ mohla chlubit, že máme vysokorychlostní tratě. A přínos nebude moc velký. Na souvislých třeba 70-100 km VRT, to si počkáme ještě hodně dlouho.
První bude nejspíš Běchovice – Poříčany, tedy asi 20 km, a přínos bude obrovský pokud se to postaví – a ne v tom že se tím SŽ bude chlubit.
Souhlas! Největší záhada je pro mě VRT Polabí. Měl to být pilotní projekt realizovaný jako první… ale žádný posun jsem už dlouho nezaznamenal. Dokonce i tady na Zdopravy.cz je poslední článek o tomto úseku přes 2 roky starý.
Krátky úsek VRT nebude mať žiadny zmysel. Leda tak propagačný. Lebo to len spôsobí dopravné komplikácie (motanie sa VR vlakov s klasickými na bežnej trati, napojenie na bežnú trať, minimálny ušetrený čas (než sa jednotka rozbehne na 300 km/h to je množstvo kilometrov, a tak sa môže stať. že len čo tú rýchlosť dosiahneš, už budeš brzdiť pre prechod na klasickú trať). Ak sa teda napríklad otvorí len Prerov – Hranice, bude to viac menej nanič. Ak sa začne jazdiť VRT Přerov – Ostrava, to už by zmysel malo ….
Tak třeba úsek VRT Běchovice – Poříčany(za) – Pečky(mimo)* bude mít smysl pro uvolnění kapacity tratě 011 Běchovice – Poříčany – (možná Pečky)*, ROPID se už těší. 🙂
A pak každá etapa (úsek) vždy něco přinese, buď nějakou kapacitu nebo zrychlení nebo kombinaci předchozích.
* záleží na tom, kolik bude do Peček kolejí, jestli 2 nebo 4.
VRT slúži na to, aby tam jazdili súpravy, ktoré budú mať veľké vzdialenosti medzi zástavkami. To znamená, že Sú dlhé úseky VRT trate a odbočka len do veľkých miest, kde sú zastávky, resp. sa priamo vybuduje zastávka a napojenie na mesto (ako je to na TGV). Napojenie VRT na normálnu trať je totiž celkom finančne náročná záležitosť. A teda v tých Pečkách vlak nepreletí z VRT na normálnu trať, ale bude tam musieť byť za desiatky, stovky miliónov vybudované napojenie, ktoré po dobudovaní ďalších úsekov úplne stratí svoj význam (a buď sa zlikviduje, alebo sa bude budovať ešte aj na… Číst vice »
U nás po VRT bude jezdit několik typů linek, které budou využívat celé možné spektrum maximální rychlosti (200-320). SNCF budovala delší úseky proto, že Francie je větší proti ČR. Sjezdy i po dobudování budou sloužit v případě mimořádností, na většinu sjezdů je naplánovaná i linka, která ho bude pravidelně využívat. A napojení taky umožní to rozetapovat na menší kousky, kdy každý kousek bude mít nějaký přínos. Sjezd z Pečkách grafikon nezkomplikuje, protože to co pojede po VRT nepojede po konvenční trati, takže pro začátek bude za Pečkama stejný počet vlaků jako před VRT. Sjezd do Nymburka (na Zálabí) má být… Číst vice »