Vodík, nebo baterka. Stadler ukázal nové vozidlo pro regionální tratě
Stadler RS Zero. Foto: Stadler Rail
Nové vozidlo je nástupcem úspěšného modelu RS1.
Nové vozidlo je nástupcem úspěšného modelu RS1.
„nízkokapacitnější vozy pro regionální tratě“ Celé to s těmi nízkokapacitními vozy považuji za chybný přístup. I „kapacitnější“ (nadále vyráběné) vozidlo se 120 sedadly znamená při 1h taktu pouze průměrné 2 osoby přepravené za minutu. To je i ve špičce docela málo, obvykle ve srovnání s tím, kolik lidí souběžně jede po (souběžné či nedaleké) silnici. Správným trendem by mělo být vylepšování parametrů (zrychlování tratí + nepodkročitelný interval 1 h) tak, aby soupravy o nižší kapacitě nebyly potřeba (resp. O. K., mimo špičku mohou být vytíženější, ale ve špičce aby v nich těch 100 nebo i více lidí přinejmenším v nejsilnějším… Číst vice »
… a to vše mimo rámec toho, že při takové proběhlé zrychlující komplexní rekonstrukci (příp. vč. přeložek) už dává smysl i „třešnička na dortu“ v podobě elektrizace, takže baterek/vodíku stejně netřeba.
Proboha a jak tohle chcete dělat mezi Davlí a Jílovém u Prahy? Narovnáte to mezi skálami a přesunete Jílové pod kopec?
Tak zrovna z oblastí mezi Prahou-Zbrasiaví a „Jílovým u Prahy“ se 120 lidí za hodinu (resp. v úseku Praha-Zbraslav – Vrané za 30 min.) ve špičce najde hravě. Zejména při trendu stěhování lidí do těchto oblastí (eventuálně přestavby původních rekreačních objektů na trvalé bydlení).
No a co se týče trakce, tak holt elektrizovat po přebudování tunelů. Do té doby by mě neurážel naftový pohon.
Obecně: je z mého pohledu pokrytecké řešit bezemisnost něčeho, co pak má mít max. jednotky % přepravního podílu vůči autům či autobusům.
Bez urážky – vy zcela vážně věříte v nějaké přebudovaní tunelů? Nebylo by 10x levnější postavit do Jílového tramvaj od metra D?
Jestli má železnice převzít relevantní podíl přeprav, pak je přebudovávání tunelů srovnatelné s rozšířením silnice.
O. K., pokud nedojde k rozšíření, tak holt dočasně nafta, resp. mělo-li by dojít k nějakému zapojení do pražského podzemí, tak holt zde specificky baterie.
Tramvaj od D se s Pacifikem (který sem vmanévroval předřečník) nevylučuje, ale vhodně se doplňují.
… a mmch. 10x levnější (ba ani o kousek levnější) by výstavba ZCELA NOVÉ tratě vlakotramvajového charakteru oproti rekonstrukci STÁVAJÍCÍCH tunelů podle mě nebyla.
Mmch. když jsme u toho, tak i nyní jezdí v úseku Davle – Jílové na části spojů soupravy o dost kapacitnější než toto „vozítko pro regionální tratě“ (pozn. přičemž tento úsek lze pořád brát jako příměstský, nikoliv „regionální“).
Vodíku fandím od doby co jsem se svezl vodíkovým autobusem od VÚ Rež v Neratovcích. K baterkám, které jako většina modelářů používáme několik let, mám výhrady.
U vodíkových autobusů a vlaků není problém v tom, že by technicky nefungovaly, nejezdily. Oni fungují, ale problém je nízká energetická účinnost, daná velkým množstvím energetických přeměn v celém řetězci. Je určitě dobře, že lidstvo technicky zvládá vodíkovou energetiku, ale obávám se, že ten segment, kde přebije svými výhodami klasické rozvody a způsoby akumulace elektřiny, bude dost úzký.
A ta firma v Řeži se jmenuje Ústav jaderného výzkumu (ÚJV).
Já jako modelář používám molitanové stromy a taky mám výhrady k reálným stromům.
Modelářské zácházení s bateriemi bych tedy s průmyslovým nasazením nesrovnával. Ani co se týče konstrukce článků, ani cyklů atp, to jsou úplně jiné světy s jinou životností a jinými ochtanami. To je jako srovnávat spolehlivost modelářských proudových motorů s těmi na dopravních letadlech.
Vodík nemá problém v technologii, ta už je přijatelně vyzrálá, ale v efektivitě, která je tristní a vyvolává plýtvání elektrickou energií na ztráty. Mělo by to zůstat jako okrajový zdroj pro situace, kde se jiný pohon vůbec nedá použít.
Ale když to tak dobře vypadá! 😛
Dneska jsem jel baterkovým trolejbusem (po výlukové trase) který se kvůli nepřítomnosti natrolejovacích stříšek ani neobtěžoval zvednout „fajfky“, a jelo to absolutně normálně v pohodě… dokud nebudeme po těch baterkách (zatím) chtít 100% denní nájezd na jedno nabití, tak už dneska jsou zcela funkční.
Když už něco na lokálky, tak toto. Jak začalo nově jezdit na trati Horaždovice-Sušice RS1 (sice starší vlak, ale pořád dobrý), tak ta úroveň cestování je fakt jinde oproti 814 natož 810…
Otevřít si okno a nekoukat se do odlesků, to byla fakt nevýhoda..
cooooo?
Přesně, co na tom, že je RS1 oproti 810 pro cestujícího lepší ve všem ostatním, když nemá otevírací okna?
Konec sarkazmu.
Ona nemá ani normálně tvarovaná okna, díky té divné konstrukci. Na spoustě míst koukáte do šikmého sloupku. Když už tolik chcete na lokalky vozidlo s klimatizací, tak lepší jsou ty Pesy, co jezdí na jihu Itálie. Myslím pevninou. Sicílii netuším. I když tam zase zarazilo, že jde o opravené jednokolejné tratě, rychlost 50-60, nové vozidla a stejně tam postavili protihlukové stěny a ne zrovna malé.
Pro někoho je nejdůležitější ničím nezkažený výhled z vlaku, jiní lidé zas ocení jiné vlastnosti vozů. Myslím, že pro většinu lidí je výměna 810/814 za RS1 vítanou změnou a zlepšením kultury cestování, a nějaký ten šikmý sloupek u některých míst k sezení jim až tak vadit nebude.
Výhled je fakt straaašně podstatná věc
A kvuli čemu ten kdo má řidičák a nema zrovna porouchané auto, pojede vlakem po lokálce? Chybí mu projet se rychlosti 50 i méně a chce se projít k nádraží a zpět, aby se svezl v krabici bez oken?
Už zase. Nikdo neplánuje vlaky bez oken, nevím kde jste na to přišel. A k vašemu modelovému příkladu: Kvůli tomu, aby hleděl z oken, ten člověk s řidičákem a neporouchaným autem určitě vlakem nepojede, vlak je v první řadě dopravní prostředek a ne kratochvíle.
Okna která způsobují rozmazaný obraz jsou určitě velmi fajn. Že si takové nikdo nedá do auta? A v dopravním prostředku není potřeba pohodlí? Proč teda do nich dáváme vůbec sedadla? Kdyby se tam nechala jen vyhrazena pro nemohouci, hlídal je řidič a zbytek byl na stojáka, ušetřilo by se a vešlo více lidí. Auta budou brzy automatická a taky si v nich za jízdy bude ridic moct číst na mobilu. Proč pak jezdit pomaleji vlakem? Jaký má smysl jít k nádraží a zpět? Taková procházka je taky jen kratochvíle, kdyby šlo jet automatickým autem od domu do cíle. A proč… Číst vice »
Odpovím na otázku protiotázkou: Proč pořád používáte argumentační faul šikmé plochy?
Vše je o kompromisu.
Kompromis by bylo ta okna střídat. Půl napůl. Nic takového v Moraviích není. Výjimku mají jen dveře. Mám jak idiot celou cestu stát u nich, pokud chci vidět normální nerozmazanou krajinu? Z technického hlediska si nemyslím, že když pouze pouze půlka oken bude mít šestiuhelniky, že to nesplní posílení mobilního signálu.
Což je samozřejmě pro denně jezdící cestující drastická nevýhoda, nemůžou plnohodnotně sledovat jestli se u trati od včerejška něco nezměnilo, a focení už je úplně nemožné!
Něco mi skoro říká, že to že se „s dieselem nepočítá“ je marketingový tah a za 3 roky se levnější dieselová verze objeví – ale první roky je potřeba tlačit tu dražší všem kdo si to můžou dovolit.
Teď se to hodně používá u užitkových – že se ukáže elektro verze, chvilku se hrbě bijou v prsou jak jsou „eko bio“ a za rok se objeví žádaná dieselová verze, už bez mediálních fanfár.
Můžu se mýlit, ale jak znám současný evropský průmysl, tak bych si na to docela i vsadil.
To si úplně nemyslím. U auta vám většinou nikdo nedá dotaci, ale zde se bavíme o nákupu vlaků a ty bez dotace skoro neexistují. A ta na diesel verzi těžko projde. Zajímalo by mě, zda tomu dali normální okna, nebo ty šílené s šestiúhelníky.
Jsou tam asi stejná okna jako na RS1 (akortá tady mají na vizualizaci kulaté rohy) a nejsou to šestiúhelníky ale čtyřúhelníky, konkrétně lichoběžníky.
Šestiúhelník vypadá takto:
https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Tobu_N100_series#/media/File:20230717-IMG_7670.jpg
Tak tohle z fotky asi nepoznáte. Na druhé straně, co je na modelu na výstavku a co ve finálním, to nikdo neví.
Jakože z fotky nepoznám šestiúhelník od lichoběžníku?
Tak to snad ještě poznám …
Ále, Osobákovi jde o ty „mobilsignálové“ fólie na okna s „dírkami“ ve tvaru šestiúhelníku… sice by mu asi nebylo drahé vyhovět (asi dvě malá okna na každé straně soupravy s „klasickou“ neprostříhanou fólií) ale otázka je jestli by si pak nenašel jiný bod ke kritizování…
Na kterém trhu je ta verze žádaná?
Třeba na českém.
(všimněte si, že se ta „žádané verze“ v mém textu vztahuje k „užitkovým vozům“ – kde mi toto slovo bohužel při psaní vypadlo)
Mno a kolik nových motorových vozidel od Stadlerta tady jezdí nebo bylo od revoluce pořízeno? K té žádanosti v ČR. Výrobce samozřejmě cílí na trhy kde to udá, ne kde dopravci mlsně koukají, ale pak koupí ojetinu nebo VŘ vyhraje PESA.
To mi právě také přijde, že v ČR dopravci nové diesely od Stadler nekoupí, protože jim kraje na lokálkách nic takového nezaplatí.
PESA snad v téhle kategorii také žádný diesel nemá a asi ví proč.
Bych řekl, že to není marketing, ale prostá ekonomika, kdy by se vývoj dieselové varianty nevyplatil.
Přece jenom v západní Evropě poptávka po dieselech není, a na východě se zase preferují východní lowcost výrobci typu Pesa nebo Škoda.
Tak hlavně je to celé falešné dilema, protože RS1 se přestaly vyrábět v době příchodu TSI, nikoliv v době, řekněme, politického upozaďování naftového pohonu.
Pěkné! Tak snad konečná ta bateriová verze nahradí šukafony a všechny jeho možné i nemožné klony.
No, jen kdo to zaplatí? Provozovat na lokálce, kde šukafon veze v každém spoji v průměru 10 lidí takovýhle nový vlak asi nebude za 140 Kč/km.
Na takových spojích nahradí šukafon mikrobus a ještě se ušetří.
Tím vám podobní vyhrožují 50 let a většina dál jezdí. 😉
Na tratích generujících 2-10 klientů na spoj, mikrobus bohatě postačí. A dost možná ještě ve formě spoje na zavolání.
I to vám podobní každou chvíli vykrikuji a kolona jede dál.
Si evidentně pletete zážitkovou turistiku s VHD.
a) doufejme že už ne šukafon ale aspoň ta regionoha nebo RS1. Já osobně mít „možnost“ využívat denně vozidlo 810 tak železnici ze svého modálního splitu vyloučím a přesednu raději na autobus.
b) při takových hustotách co popisujete je to tak na zakonzervování trati…
*konečně (pitomé automatické opravy)
A ta výhoda bude v čem? Že si kolem Sázavy neotevřete okno?
Tak pokud jste posledních cca 50 let nežil v jeskyni tak existuje něco jako klimatizace. To že Češi dodnes nepochopili jak funguje je věc jiná…
Ne každému je příjemná.
Ale většina ji požaduje,takže nové vozy bez klimatizace nikdo nekupuje.
Většina ji nepožaduje. Nikdo se na to nikdy neptal.
Nikdo se sice neptal…. Ale všichni kromě vás si stěžují když tam klimatizace není
Požadují ji objednatelé dopravy, tedy kraje a ministerstvo dopravy. Tyto instituce řídí lidé prostřednictvím svých volených zástupců. Tedy nepřímo lidé požadují klimatizované vlaky.
Záměrně pomíjím linky na komerční bázi, například mezi Ostravou a Prahou byste bez klimatizace u potenciálních zákazníků příliš neuspěl.
Tam se prostě „hlasuje peněženkou“ a klima vyhrává na plné čáře…
Jestli tonebide tím, že se klimatizace prakticky dá považovat za standard.
Aby byl provoz dražší a kuřáci měli smůlu? Nemyslím si, že na turistických linkách je klima plusem. O koukani z otevřeného okna na linkách s rychlostí 100 a více asi moc lidí nestojí, to chápu. Ale zdaleka nejsou jen takové linky.
Takže otevřené okýnko má být jako umožněním kouření? Tak to možná ano, ale jen po „vystoupení“ kuřáka skrz to okýnko…
MMCH ještě si živě vzpomínám jak dostal kamarád už za socíku flastra když ve stojícím (už dost dlouho) vlaku kouřil u otevřených dveří na představku… to jsme tehdy jeli na Integru do Rožnova… jo to jsou vzpomínky…
Pěkný! Fandím i odvaze/technologické sebejistotě, která stojí za rozhodnutím nevyrábět smradlavé verze. Umím si představit celou řadu lokálek v Česku, kde by to mohlo krásně fungovat, kdyby měli stejnou odvahu/infrastrukturní sebejistotu i Češi.
Češi by hlavně museli mít onen níže zmíněný budget na jejich provoz.
Já si zase umím představit spoustu lokálek, kde ocenim otvírací okna.
Nejprve prototyp a pak objednávky? To by se u Škody nestalo.
Na to je potřeba vyspělý management, který si je vědom potřeby dostatečného budgetu na vývoj, jakož i marketing, schopný nabídnout katalogový produkt i za cenu částečného nesouladu s mnohdy ujetými představami zákazníka o výbavě a vzhledu vozidla.
Výrobce nabízejícího něco v nesouladu s požadavky zákazníků bych tedy vlastnit nechtěl. To není odvaha, ale sebevražda.
Doufám že v BEMU verzi se vyskytnou a nahradí u nás 810
To spíše 814+914.
810 stále nejlíp nahradí autobus.
Jak kde, takové Holice – Moravany, Choceň – Vysoké Mýto. Teď už je teda nahradily 814, ale stejně tam ještě nedávno fičely šukafony, a tam by se takové Zero uživilo
Zmíněné lokálky, stejně tak třeba Lanškroun bylo nejlepší elektrifikovat a zavést přímé spoje…
Zrovna do Lanškrouna jezdí přímé spoje „z logického uzlu“ i bez elektrizace.
A totéž svého času chvíli z Pardubic do Holic.
Holice – Moravany je typický příklad toho co píšu výše – potenciál pro přímou vozbu Pardubice – Holice, ve špičce se 120 cestujících za hodinu jedoucích z „čehokoliv mezi okrajem Pardubic a Holicemi“ a Pardubicemi každopádně najde – a vše ostatní je o četném intervalu (1h hodina minimálně).
… a podobně tak Choceň – Litomyšl (ne, koleje nekončí ve Vysokém Mýtě; Litomyšl: „turisti? renesance? nic?“), kde to je o něčem jiném z toho co píšu výše – co nejvíc zrychlit trať, část vlaků učinit spěšnými = pak ve špičce (což je nejen ta pracovní/školní, ale i ta turistická) se bez problémů uplatní 120sedadlová jednotka (ostatně jako od nedávna jezdí, namísto Regiospideru, do turisticko-renesančních Telče/Slavonic a nebylo potřeba čekat na vodíkový/bateriový menší vůz).
Doufám, že otvírací okna zůstanou co nejdéle.
Zajímalo by mě, proč to vypadá oproti RS1 tak robustně… Jestli to je opravdu daň za normy nebo prostě jen méně šťastná ruka designéra.
Toto čelo dnes Stadler používá u svých výrobků, odpovídá dnešním pevnostním normám. A vyšší výška je, kromě konstrukce čela, dána tím, že tento koncertní RSzero má na střeše svazky tlakových lahví.
Designér drží vzhledovou linii aktuální produktové řady Stadleru. Představa, že si designér dělá co chce a oni to podle něj postaví, je opravdu naivní, takže pokud se vám design nelíbí, považujte to za méně šťastnou ruku celého projektového týmu.
Tady spíš než designér vstupuje do věci konstruktér (vzhled vozidla je prakticky daný), ač v angličtině je to designer. A konstruktér se musí předem daných designových linií opravdu držet, není možné, aby si dělal, co chce.
Důležité je kolik to váží, ne jak moc robustně to „vypadá“…
Spíš než čelo jsem řešil utopená okna pro pasažéry
Poloha oken je dána požadovanou výškou podlahy nad TK, s tím se hýbat nedá. Domnívám se, že ten příhradový nosník je převzatý z RS1, vizuální rozdíl dělá vyšší střecha u zero.
Jo to je pravda. Je to tak hnusné hlavně kvůli té výšce.
Mě RSzero hnusné nepřijde, tohlr stadlerovské čelo se mi líbí. Ale je fakt, že při té délce a výšce to vozidlo působí masivně. Vzpomněl jsem si na dříve oblíbený výraz dlabaný ingot.
Velikostně je to velmi podobné. Jen současná RS1 si na střeše nevozí nic krom klimy, takže nepotřebuje kryty které zakrývají u bateriové verze trafo a další součásti výzbroje a u vodíkové verze hlavně palivové nádrže, které vozidlo opticky o hodně zvyšují. Čela jsou vyšší i proto aby to nemělo střešní „hrb“, a také umožňují vyšší posed fíry a celkem specifickou stadlerovskou konstrukci čel, která zachovává velká boční okna a tenké sloupky. Navíc jsou pod fírou pohony/baterie, stejně jako v RS1.
18t je samozřejmě nápravový tlak maximální a znamená to, že se vozidlo vejde do třídy B1. Třeba Mireo se do ní s 20t nevejde, a nemůže tak v čr jezdit podle v 130 v obloucích s menšími poloměry – reálně bude u prázdného vozidla nápravový tlak okolo 15t, stejně jako u Flirtu, kde jsou údaje podobné. Bateriová verze – tedy ta, kterou skutečně někdo koupí, protože vodík nikoho nezajímá a jde primárně o marketing „že to lze“ bude navíc lehčí.
Přijde mi dost masivní.
Normy TSI.
https://www.youtube.com/watch?v=msykd69fN2Y
Tak to vypadá, že by Stadler mohl do výběrka JMK dát dvě nabídky. Jednu na 115/175 – Flirt Akku, a druhou na 145 právě dvouvozové RS Zero.
Škodovka má tady jenom jednu možnost
Jenom jednu, ale stabilně vždy tu vítěznou🥲
Prosím nic do JMK, stačí jak zničili polopem s kolečky a obdélníky všechna okna v Panterech. S výjimkou těch ve dveřích.
Myslíte úpravu, díky které je v Moraviích asi 10x lepší příjem signálu, než v čemkoli, co do té doby jezdilo u ČD? Díkybohu za kolečka a obdélníky.
Oni mají šotouši trošku jiné hodnoty. Mobilní signál není potřeba, důležitý je výhled z okna a modrá barva.
On tam mobilní signál předtím nebyl? A jistě koukat se z okna, to je taková divná funkce, proč to nepostavit rovnou bez nich, veřejná doprava okna nepotřebuje.
Špatná propustnost signálu je problém mnoha novějších vozidel. A než vytáhnete pseudoargument, že se lidi mají dívat z okna a ne do telefonu, tak zaprvé vám nic není do toho, jak lidé tráví čas při cestě vlakem, a zadruhé jsou lidé ve vlaku například pracující na notebooku a palubní wi-fi je pro ně příliš nespolehlivá nebo pomalá, protože ji využívají jiní cestující.
Další krok na cestě k vlakům bez oken? Kolikrát jste tím už jel, abyste si všiml, jak výrazně nepříjemné je se přes to koukat?
Jaké vlaky bez oken? Nevytahujte argumentační faul šikmou plochou, nic takového se nechystá a i metro okna má, přestože se tam člověk nějakých krásných panoramat příliš nedočká.
A jel jsem s tím dostatečněkrát na to, abych dospěl k názoru, že je to oproti dřívějším vozidlům celkové zlepšení.
Přes ty okna s šestiúhelniky je koukání velice nepříjemné, takže je to cesta k tomu, jak koukání z okna ukončit, protože je to vše rozmazané. Zvláště v pohybu. Okna k ničemu jsou cestou k žádným oknům.
Okna k ničemu nejsou až tak úplně k ničemu, jak z nich děláte vy. A nikdo neplánuje vlaky bez oken, už se proberte propána.
Okny se tam dostává denní světlo. To je jejich PRIMÁRNÍ funkce. Sledovat ubíhající krajinu je až sekundární… a to pořád ještě jde. Že vám utíkají nějaké detaily je zcela minoritní problém… něco jako okno v ponorce 🙂
Proč se koukat z okna, kdyz se můžete koukat do mobilu?
Když ono se to okolí trati zase tolik nemění aby člověka bavilo si ho prohlížet 10x týdně.
Jistě, proč vůbec dávat do vlaků okna. Kdo se chce koukat, tak na to jsou silnice a auta.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Argument_%C5%A1ikmou_plochou
A ještě k tomu podsuv.
Třeba aby tam bylo ve dne světlo a nemuselo se tam přes den svítit.
To je dobrý argument. Ale svítí se stejně.
Volíš Losnu, nebo Mažňáka?
Tak třeba se po roce 2030 s nimi (nebo jinými podobnými stroji od konkurence) na trati v MSK setkáme, když už teda museli z 50 staré 810ky udělat „turbo“ 811 místo jiných krajů, co šli cestou RS1 nebo RegioFoxu 😁
Tak kdyby byly foxy, musely by tu jezdit dalsich 30 let. Vzhledem k zamyslene koncepci dopravy, kdy uvazovane linky jedou velkou cast pod draty, coz, a na tom se snad shodneme vsichni, ze nechceme aby se pod draty palila nafta…., slo se cestou neco na chvili, co nas nezabetonuje na dalsich x let a pak aku. A uz je to tady, prvni aku vlaky letos v prosinci a dalsi postupne… Takze misto foxu budeme mit 20 ks akupanteru a 811 se budou postupne odsouvat na mene vyznamnejsi vykony az snad zmizi definitivne ode vsad ;).
A kdy přesně SŽ stihne uvést naši železniční síť do stavu „zamýšlené koncepce“, že bude možné s aku vlaky jezdit zčásti pod dráty? Za 40 let?
Dyt to pisu… V MSK zaciname letos od noveho GVD se 4 aku, dalsich 16 v prubehu nasledujicich dvou let.
To, co píšete zní optimisticky, ale realita bude jiná. Místo Push-pullů, které jezdí bez jakýchkoliv záloh budou nadále zaskakovat 814, a to nemluvím o linkách S12 (Opava-Hlučín), S15 (Krnov-Jeseník) a S10 (od GVD 25/26 Krnov-Rýmařov). Tam to vidím na 814 forever… 🤮🤮
Mariapano, ono je to vlastně zcela pokrokový přístup, „refreshovat“ vraky proto aby je mohli co nejdřív vyměnit, „hned jak to bude možné“…
Zase se člověk dozví něco nového.
Jestli Vás to uklidní. V JMK je to taky děs. 810 tu také jezdí (a to i na větší vzdálenosti). A nahrazení za nové se neplánuje. Pravděpodobně až se za jízdy rozpadnou. A 842/843, 854 apod. pravidelně jezdí na vzdálenosti, na které ani nejsou stavěné.
Kde jezdí v JMK 810 na větší vzdálenosti? Ani ty ostatní řady nijak nepřesahují své určení.
Veselí n. M. – Kyjov. Počítám-li v obou směrech, tak minimálně 15x. A kromě soboty každý den. Že jezdí Bzenec – Moravský Písek budiž. I když by si už zasloužil něco lepšího, jsou to pouze 4 km/6 min (tam by se hodilo to hlavně narovnat). Ale Veselí – Kyjov je 23 km/26 min. To už je trochu extrém. Celé to umocňuje fakt, že tam ani nemůže jet maximální dostupnou rychlostí. A co se týče zbylých diesel šrotů, ty jezdí jako Os (a většinou i jako Sp) na celé 340, což je přes 100 km a neujede to ani za 2h.… Číst vice »
Aha. Jestli je 23 km/26 min větší vzdálenost, tak já se z Husákova dítěte stávám boomerem a žádám o shovívavý přístup.
Pro RegioShark nebo třeba RegioFox ne, ale pro 810 jednoznačně ano. Zatraceně, je rok 2024, 20. století už dávno skončilo. Tyhle soupravy už tu dávno nemají co dělat. A to ani na lokálkách (na regionálních tratích je to už na pováženou). Už jenom fakt, že nemůže jet maximální rychlostí na trati, kde je rychlost i tak dost žalostná, je absurdní. Pak se není čemu divit, že jsou pravidelně prázdné a na 340 se celkově zdaleka nevrátil původní počet cestujících před Covidem.
26 minut… to jedu do centra busem dýl a to bydlím pořád v Brně 😂
Jenže je to dost na tento, aby člověka zajímalo, v čem vlastně jedete. Nevím, kterým autobusem jezdíte, ale určitě to není takový šrot jako 810.
No, a teď s jakým nadšením byste kvitoval nasazení Ikarusu s tím že je to jen „chvilka“ a tím pádem to nevadí??
Jsem nadšen. Opravdu krásný stroj. Tak teď jen aby se objevil i u nás.👍
Na zkušebním okruhu ve Velimi, se objeví docela určitě.
Na Vlašim – Benešov a do Jesenice z Rakovníka.
A pak že Svojšína na Ošelín a lesní cestou na váš oblibený plácek s praváky? Y😁
Na Vlašimce budou od nového GVD Spideři.
O čemž se dá možná dost pochybovat, když první z nich narychlo zaPIDžamovaný od té doby jen mrtvě stojí v Přerově.
Tak vypadá to dobře. Tak snad se to tu take objeví.
Setra nebo Iveco Crossway vypadají taky dobře a objednavatele přijdou na km levněji.
A poskakuji v těch samých kolonách jako auta….
Lokálky do Horní Dolní se vyskytují v oblastech, kde kolony jaksi nebývají. To jste si popletl s příměstskými tratěmi.
Kolony dnes bývají i v městech o 20 tis lidí….
Divný, že ty lidi z Ledče nad Sázavou jezdí raději do Světlé a Brodu vlakem a ne busem, soudě dle obsazenosti RS1 vs. AUTOBUS.
Na Ledeč – Světlá se busem jezdí naprosto srovnatelně .
Celkově je tam na tom veřejná doprava ale dost bídně.
Výše zmíněná relace patří mezi to lepší.
Dva autobusy za 12 milionů celkem nahradí vlak jednodílný vlak za cca 70 milionů. To ano, jenže ten vlak vydrží v provozu až 60 let. Ty autobusy za 60 let vyměníte 6x. Takže otázkou zůstává vyplatí se vlak za 70 milionů nebo autobusy za 72 milionů? Ano u autobusů je cena rozložena do celých 60 let. Zatím co vlak stojí na začátku 70 milionů.
Vlaky opravdu běžně nejezdí 60 let (ano, existují takové případy, ale aby to tak mohlo být, musíte taky vrazit kupu peněz do modernizace). A když uvádíte u vlaku extrémní životnost, tak bus se taky po 10 letech nerozpadne, jsou busy, které přežily ve službě i 20 let.
Takže férové porovnání je buď normální životnost vlak 30 vs. bus 10 let, nebo extrémní vlak třeba 50, ale bus 20.
No to ne spousta krajů v soutěžích požaduje vozový park mladší 10 let u autobusů. U vlaků se položka stáří vzhledem k tomu, že je důležitější položkou je nízkopodlažnost tolik neřeší.
Jedna věc je, že požaduje, druhá věc je, co to technicky vydrží. To jsou rozdílné věci a pokud chceme srovnávat srovnatelné, tak je opět potřeba myslet na to, že většina krajů taky netoleruje 50 let staré vlaky, resp. třeba ještě na nějakou dočasnou dobu ano, ale dlouhoudobě ne, opravdu nečekejte, že ve smlouvách od r. 2029 se něco takového ve větší míře připustí. Teď to bylo víceméně první kolo „výběrek“ na vlaky, tak se sbíraly zkušenosti a přeci jen na dráze není taková konkurence, tak se musely více brát ohledy na to, co dopravci nabídnou, aby se vůbec nějaké smlouvy… Číst vice »
Tech 30let u vlaku je spis minimum, u busu je 20 let spis maximum… Ty vlaky vydrzi opravdu hodne, zvlaste na regionalkach, spis bych tipoval 40let a vic, a po generalce prodlouzite zivotnost aniz byste poznal velky rozdil. Autobusy jsou na tom o poznani hure, oni ty silnice take nejsou v nejlepsim stavu a trpi jako podvozek, motor, tak karoserie, 20 lety autobus je spis vyjimka, spis 15 let i s generalkou, pak uz jej odepisete, nedostanete se vyberek… Problem vlaku je jinde, a to pomale zastarale trate, casto dojedete jen do prestupni stanice kde musite cekat na jiny, a… Číst vice »
Vlak jistě vydrží jezdit déle, je ovšem otázka, jestli při typicky 15letých kontraktech to bude mít pro objednavatele ekonomický význam. Lze předpokládat, že dopravce bude kalkulovat tak, aby se mu vlak zafinancoval během prvního kontraktu. A pokud pro něj získá další kontrakt, bude už „zaplacený“ a o to víc bude vydělávat. Jiná situace by samozřejmě nastala, pokud vozidlo bude v majetku objednavatele.
„Po roce 2030 už se vlakem 50 let starým nejspíš nesvezete, nebo jen velmi výjimečně.“
No tak tím bych si vůbec nebyl jistý. V EU je vagonová krize – lákají do vlaků coby eko dopravního prostředku i drastickými slevami, ale stalo se nečekané, začali jim tam chodit lidi. Takže ČD i Jančura musí mít řady rakouských vagonů s původní výrobou 1976-8, a se vzrůstající potřebnou kapacitou jsou jistě rádi, že je mají. Jiná situace může být v motorácích, ČD se padesátiletých hyder zbavuje, ale kdoví co udělá během času třeba Arriva.
Nevím, za co Vám dávaji mínusy…
Ohýbání reality , u vlaků do plusu a u autobusu opačně.
A údržba je zadarmo? Zatímco bus těch 10 let (a to ho vyřazujete hodně brzy, aby čísílka vycházela) vydrží v pohodě bez větších oprav.
Ne takhle to opravdu nefunguje. Podívejte se prakticky na jakékoli smlouvy krajů na dopravní obslužnost. Vždy je tam cena za km, ve které jsou pochopitelně zohledněny veškeré faktory (včetně vozidel), přičemž je realita je vždy taková, že i obyčejný šukafon stojí na kilometr několikanásobek toho, co stojí standardní bus.
Ale zas tan vlak brousí koleje, které obec nemusí opravovat za svoje, ale bus ničí silnici, kterou ta obec opravovat za svoje často musí (tzn. v ceně km za vlak máte započítáno víc externalit, než v ceně km za bus)
60let vydrží jen 810, žádný jiný vlak to nedokáže…
60 let? Už po 20 s tím jezdí jenom šotouši, režijkáři a ti co nemaj na vybranou. Cestující kteří mají k dispozici auto do 60 let starého vlaku opravdu nedostanete.
Zato je dostanete do moderního vlaku, kde pohled skrz okno vypadá, jako když vám začíná odcházet monitor.
Tomuhle už na 60 let táhne. Řekl bych, že lidí mimo vámi vyjmenovaných tím pojede celkem dost. https://www.vagonweb.cz/fotogalerie/CZ/CD_Bpee237.php
To, že 810 vydržely 50 let a hydry 60, neznamená, že tyhle vozy na elektřinu/vodík vydrží bez zásadních oprav stejně dlouho. Ono třeba ty baterie bude nutné měnit a to nebude zrovna levné. Takže k těm 70 milionům připočtěte dalších 30 – 50 za opravy, výměny a rekonstrukce.
Do těch hyder se taky po 30 letech provozu muselo nasypat dost peněz, jinak by tu už dávno nebyly.
A taky jedou po hladkém svršku?
Celkem by mě zajímal dojezd a zda-li bude možné nabíjet z Troleje?
Dovolím si použiť úryvok z článku: Nový RS ZERO bude k dispozici v konfiguraci pro 1 nebo 2 vozy(!) s vodíkovým nebo bateriovým pohonem. Zajímavé přitom je, že bateriová verze bude schopna i plně elektrického provozu tam, kde je k dispozici trakční vedení (neboli bude mít pantograf!). Většina komponentů bude nyní umístěna na střeše a byla zkonstruována obvyklou modulární hliníkovou stavební metodou společnosti Stadler. Viac info tu: https://railcolornews.com/2024/08/29/passenger-the-veils-have-been-lifted-stadler-presents-its-new-rs-zero-trainset/?fbclid=IwY2xjawE9mBpleHRuA2FlbQIxMAABHWIIjDEurbBQeMXsUVCNzcPQL2Nm9PJWaSWIH3pk_5h2sCgDil6p79Blkg_aem_EUoo4Erp9JiYaAAZV_cYjg
Více detailů bude na InnoTransu, celkem pochopitelně Stadler ta data dost dávkuje:-)
Super, snad bude mít úspěch.
Bude to předražené a úspěch jako RS1 to mít nebude. RS1 nahrazovalo v podstatě Uerdingen. A jestli si někdo myslí, že zase přijde nějaká další renesance lokálek v Německu, tak je vedle jak ta jedle. Navíc dvoudílná verze už si konkuruje se Siemens Mireo. Všichni samozřejmě budou nadšení a rozplývat se nad novým lokálkovým vozidlem. Do té doby, než si přečtou cenovku a spočítají si provozní náklady.
Dvouvozová verze má alternativu i přímo u Stadleru – Flirt akku. V tom článku z Railcoloru se píše, že RSzero bude lehčí, resp bude mít nižší nápravovou hmotnost než ten Flirt (4 vs 3 podvozky). Ale že by to byl zásadní rozdíl, měnící výsledek hry? Nemyslím.
Pro tratě B1 a B2 je to naprosto zásadní rozdíl, ne?
To mi přijde jako dost neochvějný a nekompromisní názor na výrobek, co se ještě ani nezačal prodávat…
Pěkné; které hejtmanství zvedne rukavici jako první? 🙂
Jen pro zajímavost; klasický RS1 má nápravovou hmotnost 11 tun, jednotky od Pesy 14.
Že by Moravskoslezský…?
Pan Podstawka náměstek pro dopravu to v jedné z diskuzí zmínil. Myslím vodík…
No to jsem zvědav…
Není to ani Škoda, ani Panter,
A soudobé Flirty 3, plnící dnešní bezpečnostní požadavky (jako RS zero), 16 t/nápravu při nějkratší variantě (Bo´2´2´). Ano, vím, Flirt má Jakobsovy podvozky a ta hmotnost není rozložena úplně rovnoměrně, ale 18 tun je fakt dost. Už to tu zaznělo víckrát od povolanějších, než jsem já, ale nacpat na 4 nápravy vše, co dnešní vlak potřebuje, je masakr. Tento vůz budiž důkazem.
Hlavně to bude ekonomickej masakr co se týče pořizovací ceny. Ale když to stát / respektive my, zaplatí… Taky bych chtěl rozhodovat o velkých penězích, které nejsou moje a kde bych nemusel řešit nějakou návratnost, natož pak osobní zodpovědnost 🤷♂️
Samozřejmě, drahé to bude investičně i provozně. To už jsem ani nepovažobal za nutné psát, to už tu snad všichní ví 🙂
Taky mám obavy, aby to hmotnostně nevycházelo jako bangle.
18t/n znamená, že to u nás kromě pár (5?) lokálek může všude.
Ano, opak jsem nikde netvrdil. Zaujal mě ten posun vůči předchozí generaci RS1.
Že by Středočeský s elektrolyzérem v Mníšku?
Žádné. ojetý RS1 je naprosto vyhovující. Na to, že to jezdí na dýzl, na to se nehraje.
Taky si nemyslím, že zaplaví české koleje, ale v rétorické rovině si jich krajští politici jistě všimnou.
Otázkou je kolik těch ojetých RS1 bude ještě k dispozici.
Řekl bych, že po Německu ještě něco přes 100 kousků jezdí.
Protože Pesa je ocelové muzeum na kolejích.